Včera mi přišel email od soudruhů ze Sítě revolučních buněk. Halasně v něm oslavují vítězství nad Řízkárnou, ale bohužel vyhrožují pokračováním teroru i proti dalším cílům.
„SRB od března 2015 organizovala různé sabotáže Řízkárny. Čtyřikrát byla zapálena firemní auta. Chod restaurace byl narušován pachem kyseliny máselné. Došlo také k desítkám vynucených evakuací, během kterých byl provoz Řízkárny zcela zastaven. Sabotáže svým rozsahem způsobily Řízkárně výrazné škody. Jak finanční, tak provozní. Velikost škod a hrozba jejich dalšího růstu přiměly Krulce k uznání porážky. Splnil, co od něj SRB chtěla. Tedy vyplatil dlužné mzdy.“
„Vítězství SRB bylo produktem donucení. SRB určila cíl boje a přímými akcemi donutila Krulce, aby udělal kroky k jeho splnění. Nebyl tady žádný prostor pro politikaření nebo ústupky. Žádné vyjednávaní nebo ustupování požadavkům nepřítele ve snaze dojít ke kompromisu. Toto SRB přenechává jiným a místo toho preferuje logiku permanentního konfliktu, který nutí nepřítele jednat, jak sami potřebujeme. ... Autonomní intervence SRB i zvolené sabotážní metody byly vynuceny okolnostmi a potřebami tohoto konkrétního boje. ... Boj SRB proti Řízkárně je dobrým příkladem. Inspirujme se jím a použijme získané zkušenosti. Analyzujme ho a jeho přednosti zužitkujme pro další boje.“
Jinými slovy - ultralevice se oficiálně přihlásila k trockistickému ideálu permanentní revoluce, byť to sami nazývají „permanentní konflikt“. A anarchisté otevřeně prohlašují, že budou „bojovat“ dál. Takže kdo bude dalším cílem těch levicových teroristů?
