Sobotkovsko-babišovská vláda schválila sociální bolestné v řádu mnoha tisícovek korun měsíčně pro propuštěné horníky ze severomoravských dolů OKD. Premiér Bohuslav Sobotka to označil za klíčovou prioritu své vlády. Není se čemu divit, na podzim čekají Českou republiku důležité krajské a senátní volby; ČSSD i ANO potřebují před svými voliči zabodovat a dokázat jim, že na ně (byť jen občas) myslí.
Špatnou zprávou je, že tu vznikl nebezpečný precedens, protože vláda de facto hodlá částečně sanovat špatná manažerská rozhodnutí majitelů soukromé firmy. Bude je sanovat z peněz všech daňových poplatníků, tedy i z daní pokladní v supermarketu, která si měsíčně vydělá třetinu toho, co severomoravští horníci. A když jí někdo ukáže na dveře, nedomůže se ničeho, natož nějakého sociálního bolestného z eráru.
Podle dat ministerstva práce a sociálních věcí jen v loňském roce zkrachovalo 437 zaměstnavatelů, kteří neměli na mzdy svým zaměstnancům. Na dlažbu bez koruny od svého zaměstnavatele tak bylo vyhozeno přes 4500 lidí. Domohli se něčeho? Staly se jejich osudy vládní prioritou? Zasedala kvůli nim vláda nebo tripartita?
Horníci se vždy těšili zvláštní přízni. Za komunismu byli placeni jako doktoři, jejich delegace jezdily na Hrad hlásit, o kolik překročily doly plán. Zkrátka se horníci se těšili mnoha výhodám, o kterých se běžným Čechoslovákům ani neslnilo.
Teď se jim dostává podobného privilegia na úkor jiných. V České republice přicházejí každý měsíc o práci tisíce lidí, mnozí z nich ji brzy opět naleznou. Nedělejme z horníků takové neschopy, že by to nezvládli ani oni. Budou si ale muset zvyknout na řadu věcí, které dosud neznali. Například za prací dojíždět, rekvalifikovat se a nebo přijmout hůře placenou práci. Tentokrát však mají neuvěřitelnou kliku, že je před volbami a jejich hlasy dokážou rozhodnout o hejtmanských i senátorských židlích. Být to o dva roky dříve, třeba by po nich neštěkl ani pes.
