Zásah městské policie (ilustrační foto).

Zásah městské policie (ilustrační foto). Zdroj: Městská policie Praha

Gestapo? Nepřípustné urážení policie i obětí nacismu

Bývá častým jevem, že demonstranti – zpravidla pravicoví či levicoví extremisté -  začnou při zásahu Policie ČR skandovat „Gestapo! Gestapo!“ Ale nemusí se jednat jen o veřejné akce skinheads nebo anarchistických bojůvek, kde demonstranti proti policistům používají tohoto pokřiku.

V posledních letech takto na naši policii skandovali např. i příznivci zatýkaného řidiče-tykadlového rebela Romana Smetany či se objevila dokonce prý i na odborářských (!) demonstracích.

Též v ne úplně dávné době na různých demonstracích proti „nepřizpůsobivým“ v Českých Budějovicích, Janově či Duchcově se stávalo, že i „běžní rozhořčení občané“ – tedy tátové a mámy od rodin - na policii při či po zásahu povykovali „Gestapo! Gestapo! Gestapo!“

Z mimopolitických vod – obdobné oslovení se těší oblibě mezi radikálními  fotbalovými „fanoušky“ či spíše chuligány.

Pamětníci si možná vzpomínají, že za časů ministra vnitra Stanislava Grosse (2000–2004) používali demonstranti modifikovanou verzi – Grosstapo!

A někteří „vtipálkové“ dlouhodobě používají pro městskou policii, která je např. postihne za špatné parkování, označení Městapo.

Nepřípustné!

Skandování „Gestapo, Gestapo“ pokládám v dnešní ČR za zcela, ale opravdu zcela nevhodné. Rozhodně nikomu neberu jeho ústavní právo se svobodně shromaždovat. Připomeňme, že Listina nám dává právo se shromaždovat pokojně, což bývá hojně porušováno.

Nadávání na Gestapo je hrubou urážkou dnešních policistů, kteří v drtivé většině konají svou práci profesionálně a apoliticky, jakož i vážná urážka obětí skutečného Gestapa – Geheime Staatspolizei, tajné státní policie v nacistickém Německu, založené Hermannem Göringem v roce 1933.

I když je někdo subjektivně s prací Policie ČR sebevíce nespokojen, neopravňuje jej to k volání tohoto pojmenování. V neposlední řadě je takové jednání i správním deliktem.

Quidquid agis, prudenter agas et respice finem.

Autor je právník a vysokoškolský pedagog.