Uprchlíci v Řecku

Uprchlíci v Řecku Zdroj: čtk

Uprchlíci v Řecku
Uprchlíci v Řecku
Uprchlíci v Řecku
Uprchlíci v Řecku
Uprchlíci v Řecku
9
Fotogalerie

Na záchranu Schengenu navrhuje Sobotka dosud nejkontroverznější plán: oplotit Řecko

Český premiér přišel s razantním návrhem opatření pro zmírnění migračních toků:

„Potřebujeme posílit vnější ochranu schengenské hranice, zřídit společnou evropskou pobřežní a pohraniční stráž,“ uvedl premiér. „No a pokud nic z toho nezafunguje, tak musíme na linii Bulharsko–Makedonie vytvořit určitý záložní hraniční systém, připravit tam technická opatření tak, abychom byli schopni regulovat migraci tam, pokud se ji nepovede regulovat v Turecku nebo pokud se ji nepovede regulovat v Řecku,“ řekl v úterý premiér Sobotka. Jeho státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza to označuje jako jednu z možností, jak zachránit Schengen.

Jak tento originální český návrh lze číst?

1. Návrh by prakticky znamenal oplocení Řecka s tím, že by Makedonie a Bulharsko považovaly Řecko za bezpečnou zemi pro žadatele o azyl a na základě principu předchozí bezpečné země by je nevpouštěly na své území. To není v přímém rozporu s mezinárodním právem, ale z hlediska evropských standardů ochrany lidských práv a nálezů evropských soudů je to kontroverzní.

2. Podle Frontexu od ledna do listopadu 2015 překročilo řecko-tureckou hranici nelegálně 726 274 lidí. EUOBSERVER uvádí, že pouze 429 000 bylo řeckými úřady zaregistrováno a jen od 121 000 byly podle standardních pravidel vzaty otisky prstů. Téměř všichni tito lidé pokračovali dále přes Balkán zejména do Německa, kam migrantů dorazilo celkově přes milión.

3. Pokud Turecko nebude schopno nebo ochotno regulovat pohyb migrantů přes své území a spolupracovat s Řeckem na výrazném snížení počtu osob vyrážejících na plavbu Egejským mořem, je pravděpodobné, že počet lidí směřujících do Řecka letos přesáhne milión.

4. V Německu sílí vnitropolitický a veřejný tlak na výrazné snížení počtu přicházejících běženců do země. Jediným efektivním způsobem, jak by toho Berlín mohl dosáhnout, je zpřísnit vlastní hraniční kontroly i s Českou republikou a omezit nebo přímo zastavit přijímání žadatelů o azyl na své území s ohledem na to, že sousední země jsou bezpečné. Pravděpodobnost, že by Německo vystavělo i plot na hranicích, je zatím nízká.

5. Tento velmi tvrdý návrh premiéra Sobotky chápeme jako snahu zabránit reálnému zrušení schengenského prostoru a obnovení hraničních kontrol uvnitř Evropy.

6. Fyzické oplocení Řecka by představovalo dosud nejkontroverznější krok v řešení migrační krize a jistě by znamenalo dramatický dopad na samotnou zemi, jíž by hrozila humanitární katastrofa a politické otřesy kvůli tomu, že by se na jejím území koncentrovaly až statisíce migrantů.

7. Pokud by ovšem země EU poskytly Řecku výraznou humanitární podporu, mohla by země situaci vydržet. V důsledku neprůchodnosti balkánské trasy by se velmi rychle změnila praxe převaděčů a do Řecka by migranti přestali směřovat.

8. Lze očekávat, že německá kancléřka by toto řešení veřejně odsoudila, nicméně pragmaticky by jí velmi pomohlo. Středoevropské státy ve spolupráci se zeměmi balkánské cesty by společnými silami dokázaly alespoň krátkodobě migrační krizi zmírnit.

9. Zároveň by Česká republika a další státy, které by se aktivně podílely na uzavření hranice s Řeckem, ztratily klíčové argumenty proti relokačním kvótám. Lze předpokládat, že by v EU panoval silný konsensus na tom, že všichni legitimní žadatelé o azyl (například ze Sýrie) by měli být z Řecka relokováni do všech ostatních zemí EU. Pokud by tento relokační systém fungoval efektivně, mohl by představovat nový pull-faktor pro migraci do Řecka a počty by brzy opět narostly.

10. Oplocení Řecka by samozřejmě neznamenalo dlouhodobé řešení. Migrační trasy by se rychle přesunuly jinam. Zejména zpět na centrální středomořskou trasu přes Itálii a pravděpodobně i přes Černé moře do Bulharska.

11. Je potřeba zdůraznit, že jediným dlouhodobě udržitelným řešením migrační krize je dosáhnout toho, aby statisíce a milióny migrantů na cestu do Evropy vůbec nevyrážely. K tomu je nutné zásadně reformovat azylovou, zahraniční, rozvojovou a humanitární politiku EU.

Autor je výkonným ředitelem think tanku Evropské hodnoty