Češi milují Vietnamce. Tung Nguyen, řezník, 27 let: „Rozpustili jsme se tu jako cukr ve vodě.“

Češi milují Vietnamce. Tung Nguyen, řezník, 27 let: „Rozpustili jsme se tu jako cukr ve vodě.“ Zdroj: Nguyen Phuong Thao

Sorry, levičáci, Češi nejsou xenofobní. Mají rádi Vietnamce a na imigranty na rozdíl od Němců neútočí

Agentury včera zveřejnily, že od začátku roku došlo v Německu k jednomu tisíci šesti stům útokům na imigranty, od slovního napadání konvičkovského stylu na Facebooku po zapalování ubytoven.

Levicové intelektuální elity mají jako mantru výrok, že Češi jsou xenofobní a nedůvěřiví, až nepřátelští vůči všemu cizímu. Levicové intelektuální elity totiž nechodí nakupovat, a tak si nevšimly, že se nám zde od revoluce usídlila početná vietnamská menšina, která se díky svým národním vlastnostem perfektně asimilovala, stala se přínosem pro celou společnost a Češi ji kromě naprostých ortelů mají rádi.

Kdyby totiž levicoví intelektuálové byli někdy ve vietnamské večerce, museli by si všimnout, že když „ten cizí“ sdílí naše hodnoty, pilně pracuje, a dokonce si jen díky němu můžeme v deset večer nakoupit (česká prodejna potravin zavřela v šest), tak je všeobecně oblíben, ač je cizí. A to by tezi o české xenofobii k nelibosti levičáka nahlodalo.

Naši xenofobii podle něj ale ukazuje náš strach z nijak nekontrolovaného přílivu lidí (letos minimálně jeden a půl miliónu) naší kultuře antagonistické islámské kultury do Evropy. Xenofobie podle levičáka prostě znamená, že zde nemáme rádi muslimy přicházející z Blízkého východu.

Nyní Německo zveřejnilo čísla o projevech nenávisti k uprchlíkům ve Spolkové republice za letošní rok a teze o všeobecně rozšířené xenofobii Čechů dostala zase pořádně zabrat. Celkově došlo v Německu — tom tolerantním, open-minded, k uprchlíkům vstřícném a pohostinném Německu — k šestnácti stovkám útoků na imigranty, jejich ubytovny a na osoby, jež jim pomáhají.

Statistika zahrnuje činy, které se odehrály i u nás — třeba nenávistné projevy na Facebooku. Značný podíl v tom počtu útoků ale mají i opravdu rizikové, násilné a nevirtuální ataky typu zapalování ubytoven nebo fyzického napadání uprchlíků.

Tedy věci, jež se v našem, xenofobním Česku neodehrály ani náhodou. Je pravda, že v Česku je uprchlíků velmi málo, ovšem kdyby tady panovala opravdu tak silná xenofobie, tak by jistě nějaká partička s Molotovy do Bělé-Jezové dorazila. Ve skutečnosti tam dorazili jen dobrovolníci s dary, zato v Německu do zařízení s uprchlíky opakovaně pronikli němečtí xenofobové a opakovaně ty ubytovny zapálili.

Takže sorry — teze o xenofobii Čechů prostě neplatí. V Německu jsou na tom s xenofobním násilím mnohem hůř.