Dne 28. července jsme na Reflex.cz uveřejnili komentář Jiřího X. Doležala s titulkem "Prolomení limitů těžby uhlí? Jen folklorní debata". Článek vzbudil mnoho ohlasů a do polemiky s autorem se zapojil i Jan Rovenský, expert na energetiku z hnutí Greenpeace ČR. Jeho reakci přínášíme v plném znění.
Kmenový šaman Jiří X. Doležal se zhluboka nadechne, zadívá se do plamenů a říká:
"Léta sleduji boj o zbourání Velkých Žernosek kvůli rozšíření těžby nejkvalitnějšího ložiska pazourku ve střední Evropě. Především zdůrazňuji, že obyvatele Žernosek lituju, cítím s nimi, a nechtěl bych být v jejich kůži. Přesto však zcela jistě vím, že prostě mají smůlu a Velké Žernoseky padnou. A že se s tím nedá nic dělat.
Jsou věci, které prostě jsou dané, a přes které neteče voda. Nebo naopak teče. Osady, které bydlí těsně vedle vody u koryta velké řeky, musejí nutně počítat s tím, že je to jednou za deset let vyplaví a jednou za sto let jim chýše velká voda zbourá. Havranpírko by mohl vyprávět.
Lidé bydlící v Žernosekách jsou ve velmi podobné situaci. Bydlí na pazourku, a přes to nejede ani volské spřežení (vlaky ještě nemáme). Přes veškeré sladkobolné kecy propagátorů bronzu jsou kovové meče, hroty šípů a záušnice z hlediska stále rostoucí spotřeby lidstva směšné. Nějaký bronz to nevytrhne. Hlad po pazourcích bude vždy stoupat rychleji než stále dražší a technologicky náročnější výroba zboží z kovu (byť je třeba kvalitnější a trvanlivější). Takže hned jak kamenné industrie zase trochu zdraží, poptávka zvýší ceny a pazourku trochu ubude, dojde i na ten pod Velkými Žernoseky. Stejně tak zákonitě, jako v Lahovicích bude dříve nebo později velká voda.
Vím, že to zní krutě - ale pro obyvatele Velkých Žernosek je nejrozumnější cesta se co nejrychleji dohodnout na odprodeji svých chýší kameníkům a za stržené kožešiny si postavit novou někde jinde. V osadách stojících na zásobách pazourku totiž nebude mít nikdy nikdo klid a bezpečí před možným rozšířením těžby a zbouráním jeho chatrče. Obyvatelé Žernosek mohou dosáhnout odkladu bourání svých domovů, ale v horizontu nanejvýše několika málo tisíc let se bourat bude, protože budeme ten kámen pod Žernoseky potřebovat. O tom svědčí historický vývoj spotřeby pazourku naší civilizací. Neustále roste - a pokles její spotřeby by nastal jen v případě kolapsu civilizace. Pokud k němu nedojde, Žernoseky padnou."
Et cetera ad nauseam...
A teď vážně.
Na ložiscích uhlí stojí v severních Čechách desítky měst a obcí: mimo jiné Litvínov, Chomutov, Jirkov či Duchcov. Pokud teorie J. X. Doležala o trvalé nenahraditelnosti uhlí platí, měli by se stěhovat i jejich obyvatelé (podle něj raději dříve než později). Zmíněných lidí je více než sto tisíc. Tahle varianta nakonec přišla moc divoká i komunistům, ale Doležal je očividně velkorysý vizionář.
Co na tom, že podle ministerstva průmyslu (známého to hnízda zelených aktivistů) se česká energetika bez uhlí pod Jiřetínem v pohodě obejde. Co na tom, že Česká republika ročně vyváží téměř čtvrtinu veškeré vyrobené elektřiny, tedy více, než spotřebují všechny tuzemské domácnosti dohromady.
Pavel Tykač chce prostě těžit, a JXD k tomu zdarma dodal krásný příběh o dějinné nutnosti.
Gratulujeme.
Autor je expertem na energetiku Greenpeace ČR
