Ilustrační fotografie

Ilustrační fotografie Zdroj: profimedia.cz

MIROSLAV CVRČEK: Stalo se Česko ekonomickým tygrem Evropy?

Zaskočeni a zmateni dobrou, až skvělou zprávou. Tak se dá popsat pocit z minulých týdnů, kdy statistici oznámili, že česká ekonomika vzrostla proti minulému roku o 3,9 procenta. To je nejvíc od začátku roku 2008, nejvíc v regionu a skoro nejvíc v EU. Stali jsme se náhle ekonomickým tygrem Evropy?

Jde opravdu o velmi dobré číslo. Vyšší růst hrubého domácího produktu (HDP) oznámilo zatím jen Rumunsko, překonali jsme všechny sousedy, a to včetně chválených Poláků. Ještě zajímavější než meziroční růst ekonomiky je růst mezičtvrtletní. Ten totiž dosáhl 2,8 procenta, což je nejvyšší číslo od poloviny devadesátých let.

Ruku v ruce s otázkou, jak je to možné, jde otázka, proč tedy vybíráme tak málo daní. Vždyť s takovým růstem HDP jde vyšší výběr daní v podstatě automaticky. Jenže za první čtyři měsíce je na tom státní rozpočet o téměř 27 miliard hůř než za stejné období loni. Navzdory prudkému růstu ekonomiky, navzdory spasitelským slibům Andreje Babiše. Kde je těch 200 miliard navíc, o nichž mluvil, údajně proplýtvaných na korupci a plýtvání?

HDP

Český statistický úřad označil za tahouna růstu ekonomiky zpracovatelský průmysl, podrobná data zveřejní až na konci května. Zázračné číslo je zatím jen předběžný odhad, může se výrazně změnit. Na žádnou depresi to však rozhodně nebude.

Ale ani na euforii. K mezičtvrtletnímu rekordnímu růstu pomohly loňské dvoje změny ve spotřebních daních z tabáku. Obchodníci narvali sklady loni, letos prodávají. Podle hlavního ekonoma UniCredit Bank Pavla Sobíška se tím uměle zvýšil růst prvního letošního čtvrtletí až o jeden procentní bod.

Nicméně překvapivým údajům o růstu HDP předcházela série kladných čísel, která ukazují, že se české hospodářství lepší doopravdy. Nezaměstnanost klesala nejrychleji od předkrizového období, zatímco počet nových pracovních míst nejrychleji rostl. Dařilo se exportu, průmyslu i maloobchodu. Takže… Kde jsou tedy ty daně?

Daně

Hned v lednu byl průběžný přebytek státního rozpočtu o 16,5 miliardy menší než loni. V únoru pak o 27,5 miliardy. Po dubnu už byly výdaje dokonce o 380 miliónů vyšší než příjmy, zatímco loni to bylo opačně a rozpočet byl v přebytku 26,6 miliardy. Horší jsou i samotné daňové příjmy. Už v lednu byly menší o 15,7 miliardy korun než v loňském lednu, po únoru se propad daňových příjmů vyšplhal na 23,4 miliardy. Pak došlo ke zlomu – výběr daní za první čtyři měsíce je letos horší už „jen“ o 11,63 miliardy.

U kterých daní došlo k největším výpadkům? O 11 miliard méně se vybralo jen na spotřebních daních z tabákových výrobků. Jak už bylo řečeno, kvůli změnám v sazbách daně se obchodníci masívně zásobili už loni a teď to rozpočtu chybí. Skoro o osm miliard se snížil i výběr daně z přidané hodnoty (DPH), na které si ministr Babiš tak zakládá. I tady jde ale o mimořádné události. Jednak vláda zavedla třetí sazbu DPH ve výši 10 procent, jednak loni ministerstvo financí zkraje pozdrželo výplatu odpočtů DPH ve výši 12 miliard. Proto se letošní výběr zdá malý. A ještě jedna mimořádná událost – loni v únoru stát získal 8,5 miliardy korun z aukce kmitočtů pro rychlé mobilní sítě LTE.

Co z toho plyne? Celé haló kolem horšího výběru daní je spíš dáno výjimečností loňského roku. Nenaplněné sny o naplněné státní kase vysvětlil nedávno sám ministr Babiš v rozhovoru pro Hospodářské noviny: „Jsem asi plácal, střílel od boku, neměl jsem na to přesné propočty.“

Závěr? Nic tak extra se nestalo. Daně se ve skutečnosti vybírají plus minus pořád stejně bez ohledu na pohádky, které vykládal Babiš před volbami, a bez ohledu na současnou paniku z opticky nižšího daňového výběru.

Ekonomika nesporně roste výrazněji než v posledních letech. Částečně díky oživení, jež jako obvykle předcházelo na západ od našich hranic. Částečně díky obrovskému propadu cen ropy, a tím i pohonných hmot z přelomu roku, které ponechalo více peněz v peněženkách lidí na jiné útraty. Částečně těžíme z politiky Nečasovy vlády, jež před lety trochu utáhla šrouby. Částečně se do toho trendu trefila i Česká národní banka oslabením koruny, jež však platíme jinde.

Ekonomika zažívá lepší fázi hospodářského cyklu a bude teď chvíli slušně růst, ale už ne s tak bombastickými čísly. Výběr daní se díky tomu bude pozvolna zvyšovat, ale stát to nespasí. Vliv současné vlády na tyto faktory bude stejně jako v minulosti mnohem menší, než si ministři myslí. Jestli mají někde významný vliv, pak v nadměrném utrácení.

Text byl původně publikován v tištěném Reflexu č.21/2015.