Ano odvodům do armády. Pokud chceme mír, musíme být připraveni i na válku

Ano odvodům do armády. Pokud chceme mír, musíme být připraveni i na válku Zdroj: profimedia.cz

Ano odvodům do armády. Pokud chceme mír, musíme být připraveni i na válku

Na webu Reflex.cz jsme si 11. dubna mohli přečíst článek Daniely Polanecké, který se jmenoval „Neporodila jsem své děti, aby je odvedla armáda. Skutečně se čeští ministři pomátli?“. Zmíněný článek mě nemohl nechat klidným, zejména ve svém tvrzení, že se „ministři pomátli“. Já si spíše myslím, že se musela pomátnout autorka onoho textu.

Ministr obrany Martin Stropnický (ANO 2011) ve mne vzhledem ke svému působení v oblasti kultury (mimochodem vynikající režisér a autor adaptací v Divadle na Vinohradech) nevzbuzoval přílišnou důvěru. Ostatně kolovaly o něm mnohé vtípky, například že konečně dostane cenu Thálie za dobře odehraného ministra obrany. Přílišnou důvěru nevzbuzoval ani v prezidentu Zemanovi, který si jej pozval k přezkoušení z počtu tanků, typu vývrtu hlavní našich děl, a co já vím, co to bylo dalšího.

Za poslední rok se však dramaticky změnila geopolitická situace, kdy na východě Evropy dochází k jasné agresi a bylo by dosti neprozíravé na tento stav nereagovat adekvátním způsobem. Celá Evropa investuje do svých záloh a armádních materiálů, nejviditelněji zřejmě Polsko. Poláky, na rozdíl od některých Čechů, totiž nezradila historická paměť. Mluvím o vztahu k Rusku. Počet "našich" rusofilů, kteří zabírají značný mediální prostor, je zanedbatelný a jejich akceschopnost nulová (například pan Vyvadil), což jsme mohli krásně vidět na nedávném příkladu Dragoon Ride.

Ministr Stropnický proto vzhledem k situaci zahájil potřebnou diskusi, nicméně nemůžeme ji považovat za konečnou, je třeba pro začátek jednat nad komplexními opatřeními, které v dnešní geopolitické situaci rozhodně potřebujeme. Změny v obraně vlasti by však mohl prosazovat razantněji a požádat svého šéfa o navýšení rozpočtu. Investice do obrany nikdy není mrháním prostředků, protože si nedovedu představit větší hodnotu, než je obrana bezpečí, svobody a evropských hodnot. Nemám sebemenší problém s tím, že větší část mých daní půjde na obranu. Dělají to naši sousedé, dělá to celé NATO.

Jsem z opoziční politické strany, avšak nemyslím si, že pochválit protistranu za zahájení potřebných kroků je projevem slabosti, naopak je to projev objektivity. Nechť se vyjeví, jakým způsobem se koalice "pochlapí".

Na stránkách Ministerstva obrany si lze přečíst informace k plánovanému odvodnímu řízení:

- nejde o obnovení základní vojenské služby;

- jedná se pouze o posouzení zdravotní a osobnostní způsobilosti;

- novela se nijak nedotýká aplikace ústavního práva odmítnout výkon vojenské činné služby.

V materiálech ministerstva jsem se rovněž nedočetl nic k tomu, že novela rozbourává koncept profesionální armády. Ani o tom, že ženám na záda lafetujeme kulomet. Ba ani nic o tom, že po odvodu bude následovat základní vojenská služba. Vypjatá hysterie je tak založena na pouhé neznalosti, kdy si paní Polanecká (její text najdete zde: http://www.reflex.cz/clanek/komentare/63432/neporodila-jsem-sve-deti-aby-je-odvedla-armada-skutecne-se-cesti-ministri-pomatli.html) vystupujíce v roli matky představuje, jak jsou její děti zítra pohřbívány do ukrajinské černozemě. Sama přiznává, že jsme podle některých odborníků na prahu válečného konfliktu. Tím spíše je zapotřebí nezaspat a jednat podle hesla "Si vis pacem, para bellum - Cheš-li mír, připravuj válku“." Neboť připraveným štěstí přeje.

Prohlubující se evropská integrace a zároveň členství v NATO jsou zárukou míru, kterého požíváme 70 let, doposud nejdéle v dějinách Evropy.

Paní Polanecká se v posledním odstavci svého textu odmítá účastnit obrany vlasti. Pak ať se tedy odstěhuje třeba do Grónska, tam určitě nic nehrozí a v případě průšvihu by nám tu beztak nebyla k užitku.

Autor je členem TOP 09.