Ministryně Michaela Marksová předložila smysluplný věcný záměr nového zákona o zálohových platbách výživného. Je to pozoruhodně racionální návrh, přesto proti němu prská jak opozice, tak ministr financí Andrej Babiš.
Záměr zákona je jednoduchý - donutit lidi, kteří se nestarají o své děti, aby na ně alespoň platili výživné. Díky neplacení výživného žijí v naší zemi desetitisíce dětí v nesnesitelné bídě, a jsou zmapovány případy, kdy alimenty neplatí chlap, jakož i případy, kdy je neplatí žena. Přestože neplacení alimentů je trestný čin, za který se chodí do vězení, neznamená to, že výživné platí všichni rodiče.
Někteří neplatiči spoléhají na slušnost druhého rodiče jejich dítěte - že je neudá. Jiní neplatiči jdou do vězení, ale neplatí dál, a vymoct z nich peníze po dobrém je vyloučeno. Na soudní proces a exekuční řízení nemá samoživitel, kterému druhý rodič neplatí výživné, velmi často peníze. A navíc na ně nemá ani žaludek, energii a sociální kompetence. Ve výsledku je ošizené dítě.
Ministryně sociálních věcí Marksová proto nyní přichází s věcným záměrem zákona, kdy by výživné rodiči, který o dítě pečuje, zálohově platil stát a povinný by alimenty platil ne druhému rodiči, ale státu.
V úterý tento záměr napadlo hnutí ANO - koaliční partner ČSSD paní Marksové. To samozřejmě nepřekvapuje. Babišovo trvalé okopávání koaličních kotníků je již zažitým zvykem. Myslím si, že mu je nějaké zálohové výživné úplně fuk, a používá spor o něj jen jako další klínek do koalice, kterou skrytě podrývá.
Překvapující ale je, že proti zákonu vystoupila ODS. Vcelku samozřejmě jde o centralistický a byrokratický levicový princip, na straně druhé nemůžeme popřít jednu věc. Ten zákon je cesta, jak neodpovědné donutit k přijetí jejich individuální zodpovědnosti za vlastní děti. Takže z hlediska zdravého rozumu a zájmů dětí z neúplných rodin je i pro pravici žádoucí přijmout tento návrh.
Alespoň v takto choulostivé oblasti by mohl pro jednou hrát roli obsah - zákon pomůže chudým dětem neodpovědných rodičů. A ustoupit by mělo politikaření a kritika pro kritiku motivovaná pouze tím, že opozice musí být za každou cenu proti čemukoliv, co je vládního původu.
