Neuplyne snad den, kromě těch, kdy je Miloš Zeman ukryt v Lánech, abychom nebyli obdařeni nějakým jeho moudrem. Problémem je, že relevance prezidentových výroků je už tak nízká, že většinou je ani nemá smysl komentovat. Bohužel slova hlavy státu zaplevelují veřejný prostor a místo diskusí vyvolávají jen sváry a nesmyslné hádky.
Navíc mluvčí Jiří Ovčáček neustále Zemanova slova upravuje, dobarvuje, vysvětluje, aby lid v podhradí věděl, jak to vlastně „pan prezident“ myslel. Jenže lid neví, netuší, začíná být na „pana prezidenta“ pořádně apatický.
Jednou Zeman nehorázně plácne, že známý český spisovatel a publicista Ferdinand Peroutka se zapletl s nacisty. Prý někdy někde viděl nějaký jeho text, který to potvrzuje. Jenže žádný takový text neexistuje, nikdo ho neviděl a nečetl, Ovčáček ho nemůže najít ani v archivech, ale prezident trvá na lži.
Trapnost tak střídá trapnost a seriál je to nekonečný.
Takže včera Zeman oznámil v podstatě jako hotovou věc vyslání vojenské polní nemocnice do Jordánska.
Jenže Jordánci o nic takového nepožádali, naše armáda o tom neví a další účastníci úterní schůzky, kde se o tom mělo hovořit, tvrdí, že se jednalo o jakousi variantu. Na to Zeman řekne, že to není pravda, že dohoda je jasná.
Podle všeho stejně jasná, jako že Peroutka napsal článek, který viděl a četl pouze jediný člověk na světě - Miloš Zeman.
A kdy přijde další trapnost? Zítra? Nebo snad až pozítří?