JIŘÍ X. DOLEŽAL: Muslimové se dají integrovat jen rozvrácením jejich identity | Reflex.cz
nahoru

JIŘÍ X. DOLEŽAL: Muslimové se dají integrovat jen rozvrácením jejich identity

Jiří X. Doležal12. února 2015 • 18:00
Muslimové žádající o azyl v Německu terorizují i v Evropě křesťanské uprchlíky
Muslimové žádající o azyl v Německu terorizují i v Evropě křesťanské uprchlíky
• foto: 
profimedia.cz

Kdekdo se dnes zviditelňuje na antiislamismu, ale nikdo zatím nenavrhl řešení, co si počít s radikalizující se muslimskou menšinou v Evropě. Nějaké představy o odsunu jsou v kontextu civilizace 21. století nepřijatelné, ale zásadní otázka zní pořád stejně - co s nimi?

Nejprve k ujasnění stanovisek: Jsem si plně vědom toho, že 90 procent světové muslimské populace, která v současnosti čítá kolem 1,6 miliardy lidí, nejsou žádní extremisté, nechtějí nám stínat hlavy a nechtějí padnout během džihádu meče, aby se stali svatými mučedníky. Následkem studia Koránu a sunny však musím bohužel konstatovat, že těch devadesát procent muslimů nejsou úplně dobří muslimové, protože nedílnou povinností každého z nich je ctít a usilovat o muslimský právní systém - šaríu - a praktikovat džihád, misijně šířit islám včetně šíření násilného. A těch devadesát procent muslimů, ač to má řada z nich někde v hlavě zasunuté, na to v praxi dost „dlabe“.

Jenže v případě těch deseti procent militantních islamistů, kteří vyznávají extremismus, se nejedná o typické muslimy. Ale je jich dost na to, aby rozvrátili náš svět. A jedinou šancí pro Evropu, jak přežít nápor islámu z míst původního výskytu i radikalizaci již usazených muslimských menšin, je přimět ke spolupráci těch devadesát procent muslimů neradikálních. Postavit je proti jejich bratrům ve víře, kteří ovšem své náboženství provozují Kalašnikovem.

Když se podíváme na islám, zjišťujeme, že být dobrým muslimem a zároveň dobrým občanem liberálně demokratického Západu, není slučitelné. Pro občana jsou si lidé rovni, pro muslima má hinduistka tři procenta hodnoty muslimského muže, a Žid či křesťan procent padesát, takže podle samotného Koránu jsou si lidé nerovní.

Další zásadní lidskou nerovností, zcela neslučitelnou se západní demokracií, jsou ženská a mužská práva podle islámu, kdy je žena postavena na roveň poloviny muže, někde na místo psa. A konečně smrt za odpadlictví či násilné šíření víry, které islám ukládá, jsou opět v přímém protikladu s konceptem občanské společnosti. A tyto postoje jsou bohužel mezi muslimy - těmi neradikálními, těmi, co by nám rovnou neuřezávali hlavy, mezi těmi „hodnými“, mimořádně rozšířené.

Namátkou několik čísel: Kamenování za cizoložství podporuje 82 procent obyvatel Egypta, sedmdesát procent Jordánců a 82 procent Pákistánců. Sekání končetiny za krádež 77, 58 a 82 procent a trest smrti za odpadlictví 84, 86 a 76 procent. A k tomu Jordánsku: To je ze značné míry obydleno Araby, kteří odešli ze Západního břehu Jordánu, tedy Palestinci. Takže sedmdesát procent Evropě tak sympatických Palestinců, kteří žijí v Jordánsku, podporuje kamenování za nevěru. To říká nejnovější výzkum z roku 2014 - "Pew Global Attitudes Project". A dodává, že mezi Palestinci, Libanonci, Egypťany a Jordánci má sympatie k sebevražedným útočníkům něco mezi 18 a 46 procenty populace.

Vyžadování šaríe a tichá podpora extremistům tak zůstává i u „hodných“ muslimů součástí jejich identity. Má-li mít proto soužití islámské menšiny s většinou v Evropě nějakou pozitivní budoucnost, musí naše společnost investovat obrovské peníze a energii do rozvrácení původní islámské identity umírněných muslimů a vybudování jejich nové postmoderní identity člověka 21. století, kterému je hamburger a cola, nebo vepřová pečeně a pivo, milejší než mučednická smrt v džihádu a kamenování za nevěru.

V zemích s početnou muslimskou menšinou nezbývá než proti nárůstu extremismu začít platit drahé programy pro muslimskou mládež načichlou pachem šaríe a tak ji okouzlit vůní konzumu, aby mu propadla raději než náboženskému radikalismu. Konzumerista  je komfortnější identita než islamista, jen to musíme muslimské mládeži na našem kontinentu vysvětlit. Otázkou je, zda to chce druhá stran vůbec slyšet.


Volby 2019 do Evropského parlamentu

Kandidáti Jak volit Online Orgány EU Pravomoci EP Celoevropští lídři Volební systém Voličský průkaz Volební komise Kdy budou další volby

24. a 25. 2019 proběhnou v Česku volby do Evropského parlamentu. Celoevropsky volby výrazně ovlivní brexit, neboť dosud není, jasné, kdy nastane. Víte, proč má ČR 21 poslanců? Voby do Evropského parlamentu jsou také zajímavé v tom, že v nich občané států EU mohou volit a být voleni i mimo svůj domovský stát. Jak cizinci ovlivní volby v Česku? A jak volby 2019 dopadnou? Reflex má svůj exkluzivní odhad. Přečíst si můžete také to, jak se liší eurostrany a eurofrakce v EP

Živý přenos, galerie a zajimavosti z voleb.


Diskuse ke článku

 

Kurzy měn
25,700
23,070
29,360
Nejčtenější komentáře
Články odjinud
Nejčtenější