Lubomír Zaorálek

Lubomír Zaorálek Zdroj: ČTK

VILIAM BUCHERT: Vláda se pochlapila: Nová bezpečnostní strategie považuje za jasnou hrozbu i Rusko

V Evropě má Česko pověst „proruské“ země. To zejména kvůli názorům a postojům prezidenta Miloše Zemana. Jenže nová Bezpečnostní strategie České republiky, kterou v minulých dnech schválila vláda, hovoří v případě možných hrozeb zcela jinak – míří přímo na Rusko. Strategie je dílem kolektivu autorů a vznikla pod vedením ministerstva zahraničí. Včera ji představil médiím šéf diplomacie Lubomír Zaorálek.

V nové strategii se sice nikde nevyskytují žádná konkrétní jména jednotlivých států, ale v části označení jako „Bezpečnostní hrozby“ se v oddílu Oslabování mechanismů kooperativní bezpečnosti i politických a mezinárodně-právních závazků v oblasti bezpečnosti píše: „Některé státy usilují o revizi stávajícího mezinárodního uspořádání (což zjevně dělá Rusko na Krymu, na Ukrajině, v Gruzii i jinde – poznámka autora) a jsou připraveny k dosažení svých mocenských cílů použít metod hybridního válčení (dělá opět Putinovo Rusko), kombinujících konvenční i nekonvenční vojenské prostředky s nevojenskými nástroji (propaganda využívající tradiční i nová média, zpravodajské dezinformační akce, kybernetické útoky, politický a ekonomický nátlak, vysílání neoznačených příslušníků ozbrojených sil – opět vše sedí na jednání moskevské vlády). Tyto země posilují svůj vojenský potenciál a snaží se exkluzivní sféry vlivu prostřednictvím destabilizace sousedních zemí a využívání místních konfliktů a sporů (v praxi provozuje kromě jiných Rusko).“

Za bezpečnostní hrozbu pro Česko je považováno i možné „přerušení dodávek strategických surovin nebo energie“. V našem případě samozřejmě hovoříme zejména opět o Rusku a jeho dodávkách ropy a zemního plynu.

K nové Bezpečnostní strategii ministr zahraničí Lubomír Zaorálek říká, že důležitá je v podobných věcech zejména jednota zemí celé Evropské unie a NATO, i když každá z nich má svoji vlastní strategii. Zaorálek a jeho kolegové sázejí také na kontinuitu a sympaticky přiznal, že základ strategie vznikl už v roce 2011 za vlády Petra Nečase (tu přitom současný kabinet kritizuje neustále). „Doplnili a změnili jsme ji zhruba z 15 procent,“ vysvětluje Zaorálek.

Mezi zásadní bezpečnostní hrozby patří podle strategie dále nestabilita a regionální konflikty v euroatlantickém prostoru a jeho okolí, terorismus, šíření zbraní hromadného ničení a jejich nosičů, kybernetické útoky, negativní dopady mezinárodní migrace, extremismus, organizovaný zločin i pohromy přírodního původu.

Nová Bezpečnostní strategie je kvůli možným závažným dopadům mnoha hrozeb na život v České republice, jedním z nejdůležitějších dokumentů, které vláda letos přijala. „V roce se odehrálo několik velmi závažných událostí, které nikdo nepředpovídal, musíme být proto dobře připraveni hrozbám čelit,“ upozorňuje ministr zahraničí Lubomír Zaorálek.