Průmyslová výroba poklesla v srpnu v meziročním srovnání o 5,2 procenta, uvedl Český statistický úřad. Rozplynout by se tak mohly i naděje na nižší deficit státního rozpočtu.
Česká republika zažívala v posledních letech hospodářskou stagnaci. Letos v prvním pololetí ale začalo hospodářství pomalu růst a začaly se tak vylepšovat i příjmy státního rozpočtu. Nejnovější zpráva statistického úřadu o poklesu výroby v průmyslu o více než 5 procent tak maří naděje těch, kdo věřili, že jsme z dlouhého útlumu venku. To se týká také vlády, která už schválila růst platů státním zaměstnancům v očekávání růstu daňových příjmů.
Kabinet schválil a poté předložil Poslanecké sněmovně návrh státního rozpočtu na rok 2015, ve kterém počítá s růstem hrubého domácího produktu o 2,5 procenta. A průmyslová výroba je podstatnou součástí celého hrubého domácího produktu, který kromě ní zahrnuje i zemědělskou výrobu a poskytování služeb. Takže odhad růstu HDP o 2,5 procenta se může ukázat jako chiméra a poslanci tak budou hlasovat o návrhu rozpočtu postaveném na nerealistických odhadech hospodářského vývoje (podobné chyby se dopustily i předchozí vlády). Poslanci by se tak měli zamyslet nad tím, jestli nebude lepší vrátit vládě návrh rozpočtu k přepracování.
Proč může mít ale naše ekonomika opět problémy?
„Na vině je především vývoj v zahraničí, hlavně v Německu. Tamní podniky čelí podle nových údajů nejvýraznějšímu propadu objednávek od roku 2009, tedy od začátku finanční krize,“ uvedl hlavní ekonom Lukáš Kovanda z finanční skupiny Roklen.
Do Německa se vrací hospodářský útlum, protože krize eurozóny nebyla zdaleka zažehnána. Podstatnější ale je si uvědomit, že se ani v českém hospodářství nestalo nic, co by mu pomohlo k růstu. Ekonomika roste, když se daří firmám a jejím zaměstnancům. V naší zemi už jsou léta firmy i zaměstnanci sužováni vysokými daněmi a přemírou byrokracie.
Dynamicky roste ekonomika těch nejsvobodnějších zemí – léta to můžeme pozorovat v Singapuru, Hongkongu nebo na Tchaj-wanu. Takže je očividné, že ekonomická svoboda vede k prosperitě. Chceme-li, aby se lidem v Česku také dařilo, museli bychom nechat více peněz v kapsách lidí a méně jich odevzdávat do nenasytných rukou politiků a úředníků.
