Ivo Ištvan

Ivo Ištvan Zdroj: Jiří Salik Sláma/ Mafra / Profimedia.cz

DUŠAN ŠRÁMEK: Ištvangate: Inspirace Cimrmanem i Švejkem

Přesně před rokem provedla policie ve spolupráci s olomouckými prokurátory státní převrat, jehož důsledkem bylo ukončeno více jak dvacetileté období relativní polistopadové svobody, kdy ještě o osudech státu rozhodovali namísto represivních složek státu volení politici, a ne zvlčilé tlupy fanatiků v roli represivních orgánů. Rok s rokem se sešel, a z toho, co se tito horlivci snažili namluvit zkoprnělému národu, zbyla jenom velká blamáž plná lží, účelových manipulací, domněnek a jurodivých právních konstrukcí.

Jestliže ještě po vystoupení tří zástupců Vrchního státního zastupitelství v Praze a šéfa ÚOOZ Roberta Šlachty bezprostředně po zásahu mohl mít někdo pocit, že policie rozkryla nějakou ohromnou mafiánskou síť, po roce celý případ vypadá tak, že nula od nuly pošla. Typickým příkladem byla účelově vypuštěná a po roce rozpuštěná informace o sto padesáti kilogramech zlata a desítkách miliónů korun zabavených v bankovních sejfech. Můžeme se jen domnívat, že se k nim zločinci nehlásí, aby nebyli popotahováni, kde k tomuto majetku přišli. Stejně tak může být ale legitimní i hypotéza, že si prachy a zlato půjčila policie z ČNB, aby je tam po čase a potichu opět vrátila. Možná by mohla natočit volné pokračování známé cimrmanovské crazy detektivky - jen teď pro změnu v obráceném gardu.

Zřejmě nejabsurdnější je chapadlo mafiánské chobotnice, kterou sveřepí policejní a prokurátorští šakali označují jako sabotáž. Základem bylo podezření z jakýchsi piklů mezi Romanem Janouškem a bývalým náměstkem vrchního státního zástupce Liborem Grygárkem. To posloužilo jako vhodná záminka, proč byla místní příslušnost k celému případu delegována z gesce VSZ v Praze na VSZ Olomouc. Jenže odposlechy, které mají dokazovat, že měl Grygárek bránit ve vyšetřování Janouškových aktivit ze zištných důvodů, byly pořízeny až po jeho odchodu ze státního zastupitelství. Stejně tak zmanipulované jsou i další části odposlechů, vlastně prakticky jediných důkazů, o něž se policejní fantasmagorie o protistátním spikleneckém centru opírají. Záměrně přehozené datace, zamlčovány zcela zásadní části, které se nehodily do krámu či vyslovené lži. To se týká například odposlechů a záznamů telekomunikačního provozu mezi Janou Nečasovou na straně jedné, a Rittigem či Janouškem na straně druhé. Některé hovory jsou dávány do zcela jiných souvislostí, jako v případě „uklízení“ na VSZ poté, co se na úřad vrátil dočasně Vlastimil Rampula. Ve skutečnosti šlo o obavu, že tam mezitím bude uklízet dočasně pověřený náměstek NSZ Stanislav Mečl, což se také nakonec potvrdilo. Stejně tak vylhané byly i důkazy o nálezu šperků a kabelek v hodnotě deseti milionů korun zabavené Janě Nečasové. Ve skutečnosti šlo většinou o zápůjčky, k nimž existovaly řádné doklady. K nalezeným dokumentům k veřejným zakázkám zabaveným v jejím bytě pak chybí jakékoli důkazy o manipulaci s nimi. Žádné změny v inkriminovaném období do pádu Nečasovy vlády neproběhly ani ve vedení České pošty či Státního pozemkového úřadu, ačkoli je odposlechům na toto téma v usnesení o vyloučení věnována mimořádná pozornost jako důkaz o nezákonném ovlivňování postů ve veřejné správě.