Evropská centrální banka

Evropská centrální banka Zdroj: Profimedia

ANDREA HOLOPOVÁ: Evropská banka započala novou politiku „na podporu“ ekonomiky eurozóny

Evropská centrální banka (ECB) přišla s novou politikou zvyšování množství peněz v ekonomice „starého kontinentu“. Komerční banky budou muset nově za uložení peněz u centrální banky platit a budou si od ní moci půjčovat peníze za rekordně nízký úrok. Ne podle všech ekonomů to pomůže evropské ekonomice z problémů.

Zemím eurozóny se nedaří, protože jejich ekonomiky většinou nerostou, a tak Evropská centrální banka přišla s novou politikou, která by měla pomoci. Za prvé ECB rekordně snížila úrokovou sazbu, za kterou si u ní komerční banky půjčují peníze a za druhé ji budou nově banky platit za to, když si u ní ukládají peníze. Cílem je dostat více peněz do ekonomiky mezi lidi prostřednictvím úvěrů, aby se kola hospodářství začala znovu otáčet.

Země eurozóny trápí především vysoká nezaměstnanost, která je v průměru na 11,8 procentech. V Řecku a Španělsku dosahují čísla nezaměstnanosti až 25 procent, což už je číslo hrozivé. Neúnosná je i zadluženost eurozóny, která činí 10 biliónů euro - v přepočtu na jednoho obyvatele více než 800 tisíc korun. Výsledkem je, že ekonomiky nerostou.

Spraví ale ekonomiku Evropská centrální banka tím, že do ní bude pouštět víc peněz?

Jedna část ekonomů, keynesiánci, věří, že ano. Jiní ekonomové, ti liberální, tvrdí, že tisknutí peněz ekonomiku nespasí a že výsledkem bude růst cen. Podle nich je třeba spíš snížit daně a omezit regulace, které vedou k ekonomickému úpadku.

Ekonom Lukáš Kovanda z portálu Roklen24.cz k tomu říká: „Evropská centrální banka opět sáhla po historicky bezprecedentních opatřeních. Je první centrální bankou svého významu vůbec, která nastavila negativní úrokovou sazbu z depozit, která u ní mají banky komerční. Ty tak budou penalizovány za svůj vklad u ECB. Podobné opatření dosud zkoušely jen centrální banky menšího významu, například švédská nebo dánská. Obě od něj nakonec ale ustoupily. Tato opatření v monetární oblasti však nemohou dlouhodobě suplovat nutná strukturální opatření v reálné ekonomice.“

Centrální bankéři a politici vymýšlí jak rozhýbat ekonomiku levnými úvěry. Kdyby ale nebrali na počátku lidem tolik peněz prostřednictvím daní, nemuseli by jim je komplikovaně dávat formou úvěrů. Ekonomiku nezachrání nové dluhy.