Iveta Bartošová

Iveta Bartošová Zdroj: Blesk

VILIAM BUCHERT: Na obranu Ivety Bartošové – místo léčení a jemné péče se s ní zacházelo jako se psem

O Ivetě „Džambulce“ Bartošové jsme toho slyšeli v posledních letech hodně. Lidi z ní měli často legraci, považovali ji za bláznivou a hloupou alkoholičku, ale před našima očima se odehrávalo drama. Vše bohužel skončilo tragicky. Možná ale nemuselo. Jenže lidé kolem známé zpěvačky si s ní pohrávali jako s nějakou věcí, jako se zvířátkem. A ona neměla sílu se bránit.

Každý, kdo ve svém nejbližším okolí zažil lidi trpící vážnými psychickými problémy, si není někdy jistý, co je ještě v životě nemocného fikce, výmysl, předvádění se a co už projev choroby, nesnází, depresí a těžko popsatelné bolesti. Například deprese fyzicky hodně bolí, přestože ovlivňují především duševní stav člověka.

Iveta Bartošová zjevně zdravá nebyla, ale zacházelo se s ní jako s objektem, z kterého se dá tu něco vycucnout, tu něco vydělat, tu se na jeho bývalé slávě přiživit.

Místo toho už léta potřebovala odbornou dlouhodobou péči lékařů, klid v prostředí svých blízkých, starostlivou péči. Nic takového se jí nedostalo. Nikdo na ni nedokázal v dobrém „zatlačit“, přinutit ji, aby se léčila. Málokdo chtěl vidět, že její pokusy o návrat na pěvecké pódium jsou nemožné. Život se jí převrátil ve spirálu nesnází a neštěstí. Místo soucitu s nemocným člověkem, přišel výsměch. Ivetě Bartošové by totiž nic nepomohlo více, než kdyby na léta zcela zmizela z očí veřejnosti a uchýlila se do absolutního soukromí. Jenže to v doprovodu magorů, jakými jsou pánové Pomeje, Rychtář, Macura či Martuzzi, nešlo.

V této souvislosti se dá připomenout složitý životní příběh nejlepší československé a české sportovkyně celé historie, gymnastky Věry Čáslavské. Trpěla vážnými psychickými problémy a trvalo kolem 15 let, než se z nich dostala.

Zvěř kolem zpěvačky

Tvrdit, že přece takový člověk si má především pomoci sám, je nesmyslné. To budete tvrdit pouze do doby, než s něčím podobným budete na vlastní kůži přímo konfrontováni. Existují výjimky, ale většinou si člověk trpící problémy, jaké měla Iveta Bartošová, neporadí sám. Nejde to. Nemá na to odvahu, sílu a někdy ani žádné praktické možnosti. Lidé trpící depresemi se většinou nakonec v jistý moment pokusí o sebevraždu, aby se své bolesti konečně definitivně zbavili. Stát se to nemusí, ale vyžaduje to pečlivý dlouhý proces, trvalý lékařský dohled a hlavně blízké, které budou mít po ruce v případě potřeby a recidivy problémů.

Bartošová si možná myslela, že to dokáže zvládnout, jenže to se domnívá většina takto nemocných lidí. Pravda to není. Naopak se skoro vždy řítíte do propasti. Z ní často opět vylezete, ale nic není rychle vyřešeno a zažehnáno.

Jistěže uslyšíme, že za smrt Ivety Bartošové mohou média, nebo kdokoli jiný, případně, že to jen jako mnoho jiných „nezvládla“. Pravda je taková, že nemocným v těchto případech může pomoci v podstatě jen nejbližší rodina. Jenže na to zpěvačka štěstí neměla, pohybovala se v prostředí, kde byla hříčkou v rukou nezodpovědných jedinců.

Těžko říct, ale smrt ji možná z toho vysvobodila…