Je to jev, na který jsme narazili díky Facebooku. Najednou vychází najevo spousta dech beroucích názorů. Například se v poslední dny mnoho z nás ptá: „Proč se tolika kamarádům líbí Putin?“ Oni přímo neřeknou, že se jim líbí, ale mnoho příspěvků přátel našich přátel začíná větou: „Já sice Putina nemusím, ale…“ Nám vrtá hlavou to „ale“.
Po čtyřiceti letech ruské nadvlády by člověk řekl, že lidé už mají nějaké protilátky. Že pochopili, že Rusko je odnepaměti imperialistická velmoc, která, i když je největším státem na světě, má pořád potřebu expandovat do svého okolí (blízkého zahraničí). Mocnost paranoická, která všude vidí nepřátele. A mocnost zaostalá, která se dokáže vybičovat k nějakým výkonům především tehdy, když jde o technologie sloužící k imperiálním výbojům. Z tohoto hlediska je Rusko mocnost velmi nemoderní a v moderním světě nemá co dělat. Využívá toho, že i mumie, jak v samotném Rusku dobře vědí, mohou přečkávat dlouho.
Proč najednou ta zdráhavá sympatie k Vůdci?
Slovanské mýty
Nejspíš je v tom slovanská nostalgie. Jde o představu, že Slované jsou bratři a měli by držet pospolu. Jak píše Ján Kollár v textu Slávy dcera: „Učiňte tu radost milé matce, Rusi, Srbi, Češi, Poláci, Žijte svorně jako jedno stádce!“
Jenže dějiny ukázaly, že je úplně jedno, jestli jsme Slované, Germáni nebo něco jiného. Nehraje to žádnou roli. Když na to přijde, zastřelí Slovan Slovana a nehne ani brvou. Polské důstojníky v Katyni nechal postřílet Sovětský svaz. Tatáž země k nám násilně vtrhla v roce 1968.
Kromě konkrétních smutných historických událostí nejsou Slované žádný vyvolený národ a není důvod se ke slovanství hlásit. I kdyby Slované vyvolení byli, není nad čím jásat. Sami židé vědí, že vyvolený národ neznamená, že jste lepší, ale právě jen to, že jste vyvolení. S kvalitou to nemá co dělat. Slované ještě navíc ani vyvolení nejsou. Odvolávat se na slovanské dubisko je přemrštěná romantika.
Kollár píše: „Tak jak motýl z květu na květ létá, Podnebím bych létal v krajinách, Veškerého slovenského světa.“ Tento sen se nevyplnil ani s Aeroflotem. Za nadvlády slovanského obra se u nás volně nesmělo cestovat ani do Ruska, ani do Jugoslávie, nakonec ani do Polska
Kromě toho ani čistě geneticky Slované zas tolik nejsme. Evropa je promíchaná z etnik a národů a bylo by lepší do našeho slovanství moc nešťourat.
Pryč s Unií
Další kategorie budou odpůrci Evropské unie, která je z nějakého důvodu štve. Třeba proto, že má příliš mnoho regulací, nebo že není schopna vyřešit problém islámských imigrantů. Je to především druhá generace islámských imigrantů, která se do společnosti nezačlenila. To jsou ti frustrovaní mladíci, co na předměstích zapalují auta a nechají se naverbovat do výcvikových táborů teroristů. Evropan nechápe, o co jim jde. Když se jim tady nelíbí, proč se neodstěhují do těch svých geniálních zemí, kde si mohou podřezávat zvířata a panovat nad ženami podle libosti? Odpověď je celkem jasná, protože v těch zaostalých zemích, o kterých by nikdo nevěděl, kdyby neměly ropu, se žije mizerně a na Západě dobře. Mladíci zapalující auta jsou ale frustrovaní, protože mají pocit, že nejsou nic a tak se přimykají k hnutím, která jim namlouvají, že jsou naopak všechno.
Je hezké být naštván na Unii, ale kvůli tomu ještě člověk nemusí cítit sympatie k člověku, který byl vysoce postaveným činitelem komunistické tajné policie. Té policie, která má na svědomí zabíjení a mučení a věznění a sledování lidí.
Někomu se ovšem může líbit Vůdce sám o sobě, protože působí rozhodně, energicky. Vůči němu pak působí demokratický politik jako prodavač ze smíšeného zboží.
Benito Mussolini řekl: „Válka může udržet energii člověka na jejím nejvyšším stupni, válka dává vznešenost národům, které mají odvahu jí čelit.“ Je to samozřejmě hloupé plácání, ale z nějakého balkónu když dole jásají davy, to zní docela dobře.
Za rublíky
Poslední možností je, že je někdo Ruskem placen jako agent. Protože se ještě nestalo, že by nějaká mocnost placených agentů nevyužívala, je tomu tak nepochybně i u nás. Podle analogie s tím, jak to u nás bylo za první republiky po nástupu Hitlerova režimu v Německu, můžeme odhadnout, jak je to dnes s Ruskem. Bude si hledat své agenty a špiony mezi lidmi, na které něco vědí a mohou je vydírat, nebo mezi lidmi chtivými peněz. Obojí se dá příjemně spojit. Politiků a důstojníků i lidí v mediích vhodných jako kandidáti by se dalo najít dost.
To ještě neznamená, že každý, kdo je spíše proruský, je agent. Spíš jen to, že mezi těmito lidmi nějaký agent bude. Stejně jako asi existují brigádníci, kteří za nějaký ten rublík opanují internetové debaty, takže se člověk při četbě těch skvostů napsaných skoro podle jedné šablony nestačí divit, kde žije.
Ta věta z úvodu by se dala dokončit: „Já sice Putina nemusím… ale chci. Koneckonců je to dobrý chlápek. Kdyby došlo na lámání chleba, budu stát na jeho straně.“
