Politika korumpuje. Příklad Vladimíra Franze, který nastupuje za náměstka ministra kultury delegovaného hnutím ANO, budiž odstrašujícím příkladem pro všechny, kdo by si chtěli politicky zakoketovat.
Dávno před prezidentskými volbami mi volali nějací vysokoškoláci, že chtějí dostat do předvolebních diskusí Vladimíra Franze a abych jim pomohl. Ocenil jsem ten nápad, ale s realizací jsem pomoct odmítnul. Přišlo mi to příliš recese najednou.
Vysokoškoláci se však obešli beze mne a Vladimír kandidoval. Kdo však čekal, že v debatách začne strhávat pokryteckou masku volebních frází a říkat věci na plnou hubu - aby prezidentské kampani nastavil zrcadlo - tak se nedočkal. Přes jistá drobná vědomostní selhání a jistou počáteční dezorientaci začal Vladimír mluvit ve stejných frázích jako ostatní kandidáti, a ještě navíc masarykovských. Oháněl se demokracií, Masarykem a konzervativními tradičními politickými postoji jako tomahavkem a donekonečna opakoval, že politika musí mít i jiný než politický rozměr. Že musí mít také rozměr etický, mravní.
Když Vladimír nepostoupil do druhého kola, zavládla mezi studující mládeží a intelektuály panika. Kdo nás teď bude reprezentovat? Vladimír jim naštěstí dal ránu z milosti, vyjádřil své volební preference Zemanovi, a bylo jasno: Intelektuální idol nonkomformity se potápí.
Nyní Vladimír - který svou prezidentskou kampaň stavěl na mravnosti v politice a velkých demokratických, masarykovských hodnotách - přijal nabídku Špekáčka Kosteleckého a stal se náměstkem za Babišfert. Jako intelektuál stavějící na mravních hodnotách byl tím okamžikem mrtev.
Babiš staví svou politiku na neomalenosti a dokola omílá, že chce řídit stát jako firmu. Jiný rozměr politiky mu zjevně uniká. Ale jako zázrakem se mu do týmu Anofertu podařilo získat člověka, který točí morálkou a mravem jak kovboj lasem. Pro Babiše je to určitě výhra - zlidští tak hnutí ANO pro mnoho mladých lidí. Pro Franze je to ale konec, naprostý konec intelektuála stavějícího na demokratických hodnotách. Stal se z něho maňásek v rukou komunisty registrovaného jako agent StB.
Existuje pro intelektuála strašnější konec, než prodat proklamovanou mravní identitu za příslib moci? Já se obávám, že ne, a že Vladimír Franz - podobně jako před ním Martin Komárek - pro většinu uvažujících lidí této země definitivně a neodvratně skončil.
