Bývalý prezident Václav Klaus převzal ve Washingtonu Trumanovu-Reaganovu medaili svobody, kterou uděluje nezisková organizace Victims of Communism Memorial Foundation. Medaili v minulosti získal třeba polský prezident Lech Walesa, papež Jan Pavel II. či Milada Horáková.
Jak se dostal Klaus mezi odpůrce komunismu, je trochu záhada. Není známo, že by kdy proti komunismu vystoupil. Dvakrát byl zvolen hlavou státu komunistickými hlasy. Dnes podporuje Janu Bobošíkou, údajnou spasitelku pravice, která bývala velmi výkonná svazačka, Husáka nadšeně vítala, a ještě stačila za komunisty kandidovat na prezidentku. V děkovném projevu Klaus stačil kritizovat „agresivní human-rightismus“ a „morální relativismus“. Od člověka, který se, kam paměť sahá, nikdy nezastal žádných obětí porušování lidských práv, zvláště ne těch, které týrají komunisté, to sedí. To kázání o morálním relativismu od člověka, který má zdokumentovanou náklonnost k blonďatým letuškám, taky zní trochu divně. To ještě nechme stranou, že je Klaus nositelem Puškinovy medaile, co mu předal činovník sovětské KGB Putin. Zas se jednou nějaká organizace sekla. Příště by mohl nějakou medaili za zásluhy o lékařství dostat Jack Rozparovač.
Organizace prý ocenění udílí osobnostem, které prokázaly „celoživotní oddanost svobodě a demokracii a byly vždy odpůrci komunismu a jiných forem tyranie“. Nějak nám to nejde dohromady s člověkem, který stál na straně Miloševiče a Mečiara a rád chodívá na čínskou a ruskou ambasádu.
Před rokem na čínské ambasádě vyhlašoval, že doufá, že výměna hlavy českého státu bude stejně pozitivní jako změny v Číně. Tak to se od nově objeveného bojovníka proti komunismu máme ještě asi na co těšit.
