Ve své trudovité recenzi na Babovřesky napsala Jindřiška Bláhová na serveru iHned.cz větu, že "vesnické výjevy drží chabě pohromadě alzheimerovsky nesoustředěný děj těkající na nesmyslné ploše 133 minut do různých stran.“ Zarazil mě autorčin lékařsko-kritický přístup k Troškově komedii, ale nakonec: proč ne!
Jelikož vím, že vážné nemoce a český film mají mnoho společného, dovoluji si nabídnout typologii filmů opřenou o poruchy lidského organismu. Doufejme, že se stane užitečnou rozlehlé obci českých filmových kritiků od Spáčilové až po Spáčilovou, a vnese do jejich slovníku přesnost a možnost přiřadit ten který film žánru, jenž mu sluší. A pokud jsem porušil hippokratovou přísahou v bodě, že „nebudu nikoho prznit a o všem, co uvidím a uslyším při léčení samém zachovám mlčení“, ve jménu Miloše Formana, promiňte mi to. Jde mi o dobrou věc!
Tak tedy, co má kritik na mysli, když napíše:
Syfilitický film
Takový film se vyznačuje beznadějným rozpadem příběhu. Postavy se bez vysvětlení objevují, mizí, a to, co se zprvu snaží tvářit jako komedie, končí tragédií a většinou i tragickou návštěvností.
Dobrý příklad: Divoké pivo (ČR, 1995)
Okosticový film
Takový film vyvolává strašlivou bolest u srdce a nutí diváka vytáhnout šnuptychl. V hlavní roli je většinou rakovina a film je ohraničen zprávou o nádoru a smrti hrdiny, kdy všechna jeho dobrodružství (často velice veselá, protože hrdina pochopí, o čem to celé tady na zemi je a chce si maximálně užít) divák dělí hrdinovým neodvratným pohřbem.
Typické příklady: Cena za něžnost (USA, 1983) a téměř všechna kanadská sociální dramata.
Motolicový film
Označuje nebezpečně vratký příběh vystavěný na tajemství a z něho vyplývající pointě. Potíž je v tom, že když toto tajemství prokouknete dopředu jako já, když mi u Šestého smyslu předčasně došlo, že Bruce Willis je mrtvý, máte po zážitku.
Dobrý příklad: Šestý smysl (USA, 1999)
Jaterně kamenný film
Příběh jako ze žuly vytesaný – z ničím nelze hnout, všechno drží jak helvétská víra. Tato kategorie platí pro výborné filmy.
Dobrý příklad: Gran Torino (USA,2008)
Hyperglykemický film
Většinou jde o filmy, které nabytečně produkují cukr, takové ty limonády s happy endem…
Dobrý příklad: Pomáda (USA,1978)
Šeroslepý film
Šeroslepost je způsobena nedostatkem vitamínu A. Jde o označení béčkových filmů.
Dobrý příklad: Piraňa (USA, 1978)
Totálně endoprotézní film
Speciální seriálový žánr, do něhož se vejde vlastně jediný seriál.
Dobrý příklad: Nemocnice na kraji města (ČSSR, 1977)
Barvoslepý film
Černobílé filmy.
Dobrý příklad: filmy pro pamětníky (1930-1960)
Film LDN (léčebny dlouhodobě nemocných)
Příběhem LDN se vyznačují extrémně dlouhé filmy.
Dobrý příklad: Amadeus (USA, 180 minut), JFK (USA, 185 minut)
Světloplachý film
Obyčejně horror, který se odehrává potmě: ve sklepě, nějaké bedně, anebo na vesmírné lodi.
Dobrý příklad: Vetřelec 1,2,3,4 (USA 1979 – 1997)
Film Bechtěrevův
Všechny klouby příběhů jsou zánětlivé, hapruje zápletka, nevěříte ji a nudíte se.
Dobrý příklad: Hroch (ČSSR,1973)
Bulimický film
Filmy, v nichž je katalyzárotem děje jídlo.
Dobrý příklad: Velká žranice (Francie/Itálie, 1973)
Film nehojící se jizvy.
Film spíchnutý horkou jehlou. Postavy se chovají nelogicky, nemají dobré motivy pro své chování, je to křeč.
Dobrý příklad: televizní seriály v růžové zahradě
Parkinsonův film
Příběhy vyprávěné subjektivní, roztřesenou kamerou z ruky.
Dobrý příklad: filmy Věry Chytilové.
Film s vysokým cholesterolem
To jsou umělecké, artové, duchaplné festivalové filmy, které se vyznačují homosexualitou, šokantností, politickým, sociálním či jiným přesahem a touhou něco sdělit. Většinou bývají dosti nudné.
Dobrý příklad: tříhodinový uzbecký film o dívkce, která potratila, protože byla lesba a navíc jí došly prachy.
Film s nízkým cholesterolem
Výborné zábavné filmy, které umí rozehřát publikum. Jejich jediným úskalím je, že se o ně pokouší extrémně vysoký počet netalentovaných tvůrců.
Dobrý příklad: Láska nebeská (USA, 2003)
Rýmový film
Já už nevím, tak snad by to mohl být film ve verších, ne? Třeba nějaký šejkspír.
Dobrý příklad: Zkrocení zlé ženy (USA/Itálie, 1967)
Milan Tesař
