Václav Klaus

Václav Klaus Zdroj: Profimedia.cz

Co jsou "staré dobré hodnoty" Václava Klause? Seznam najdete uvnitř

Na ten projev jsme všichni několik dní čekali. Svým způsobem lze říct, že hlavní dárek a poselství posledních Vánoc nepřinesl Ježíšek, ale až 1. ledna Václav (Santa) Klaus.

 

Prezidentova novoroční řeč byla skvostná, skvělá, trefná, báječná, vystihující a v neposlední řadě modrá, nikoli zelená. Spíš než šťourání se v tom, koho se bude dotýkat profesorem prezidentem přislíbená amnestie, a vytahování prázdných a falešných jmen typu Františka Chvalovského, bychom se však měli zaměřit na hlavní poselství, které Václav Klaus národu ve své poslední novoroční řeči ve funkci hlavy státu vyslal.

 

Prezident má totiž bezpochyby pravdu v tom, že "nedokážeme táhnout za jeden provaz, závidíme jeden druhému (…) přešlapujeme na místě," čehož se "různí našeptávači špatných nálad a namyšlení samozvaní spasitelé snaží využít pro své cíle." Prezident republiky Václav Klaus dal naštěstí nám, dezorientovanému stádu, také vlastní recept, jak z této společenské krize ven.

 

"Skutečnou změnu může přinést návrat ke starým dobrým hodnotám, tradicím, návykům, ale i povinnostem, které pod heslem modernosti a pokroku tak nezodpovědně znevažujeme a opouštíme," prohlásil doslova.

 

No jo, jenže co vlastně oněmi "starými dobrými hodnotami, tradicemi, návyky a povinnostmi" vlastně je, táží se ti méně chápaví z nás. Zatímco informace k tomu, kdo si zaslouží (a kdo nezaslouží) amnestii, prezidentská kancelář vydala obratem, k tomuto tématu mlčí.

 

Vzhledem k tomu, že podrobný seznam nelze nalézt ani v Hájkových knihách Smrt ve středu a Smrt v sametu, pokusme se ony “staré dobré hodnoty” v životě a díle profesora prezidenta Václava Klause vystopovat sami.

 

1. Faulujte ve sportu i jinde, jen to nesmí vidět sudí. Basketbalista Václav Klaus razil myšlenku, že "v utkání je dobrý každý faul, jen když vede k vítězství a rozhodčí ho nevidí". To je poměrně jasná hodnota, byť ji Klaus později ve svém blogu Co prezident neřekl mírně relativizoval. "V debatě nad slavnou Maradonovou rukou (a to opravdu netuším, jestli tehdy dal gól rukou či se jen rukou dotkl míče) jsem argumentoval zhruba takto: v kolektivní hře s rozhodčím (fotbal, basketbal, hokej, volejbal, házená) se za celý zápas stane spousta věcí, které rozhodčí neodpíská, ač by – kdyby si následně prohlížel záběry desítek kamer z různých úhlů hřiště – je odpískat mohl. Řada z nich by byla ve prospěch mužstva A, řada ve prospěch mužstva B. Zápas nějak dopadne. Má smysl následně posadit rozhodčího k těmto kamerám a dát mu šanci rozhodnout, že zápas dopadne jinak, než jak dopadl? Myslím, že ne”.

 

2. Navzdory vystavovanému konzervatismu si pořiďte milenku/milence. Když se na to přijde, bez mrknutí oka prohlašte, že jste holt jel na červenou. Přinejmenším odvrátíte pomluvy, že jste gay/lesba.

 

3. Nerozlišujte špinavé a čisté peníze. Nic takového neexistuje!


4. Nebojte se chytlavých zkratek. Pokud někdo zpochybní vaše příjmy a vyzve vás k odpovědnosti, odjeďte kamkoli (vhodné je například Sarajevo), a označte to za atentát.

 

5. Hovořte jako pravičák, ale raději se držte zpět. Oč vášnivěji budete o své pravicovosti hovořit, tím spíš zakryjete třeba to, že jste si netroufl zprivatizovat banky, ač jste mohl.

 

6. Úplně všechno, co se vám osobně nelíbí, označte za levicové. Pryč od bank, to je příliš složité. Postačí i snowboard, batůžek a PET lahve, stejně jako levicový salát.

 

7. Najděte si oddané oslíky, kteří ty nejradikálnější názory řeknou za vás.

 

8. Vysvětlete ostatním, že dle vašeho mínění jsou nejlepšími vědci/politology /politiky/ministry a vůbec všemi osobami působícími ve veřejném životě ti, kteří jsou vašimi oddanými oslí… ehm fundovanámi odborníky.

 

9. Cokoli vám kdo na návštěvě půjčí, pokládejte automaticky za své. Následně trvejte na tom, že šlo přece jenom o propis… malichernost.

 

10. Vyčíhejte si jakékoli téma hýbající společností (nejlépe celoevropskou, ještě lépe celosvětovou) a postavte se tvrdě proti. Když to budete tvrdit dlouho, stanete se odborníkem, přestože o věci příliš netušíte.

 

11. V duchu předchozího bodu vyřaďte z veřejné debaty i ty, kteří zastávají obdobný postoj jako vy, ačkoli nepatří k oddaným oslíkům. Třeba Evropská unie vám za to jednou poděkuje.

 

12. Sepište si moudrý státnický proslov a s blazeovaným nadhledem poučte ostatní. Přesně na to totiž od vás všichni čekají ...