Alexandr Vondra

Alexandr Vondra Zdroj: Tomáš Tesař

Vondra může spustit širší vládní rošádu

Už když přišel na zasedání výkonné rady před kongresem ODS, nabízel Alexandr Vondra, že si „vyklidí šatnu“. Stranickou – místopředsednickou, i tu ministerskou.

Bylo krátce po volbách do Senátu a Vondra na Litoměřicku nepostoupil ani do druhého kola. Byl si přitom dobře vědom, že ani v rámci vnitrostranických bitev Petru Nečasovi žádné hlasy nepřinese. Jeho oznámená rezignace tedy není ničím překvapivá. Snad až na otázku, proč k ní došlo právě nyní a ne třeba o týden dříve, nebo později.

 

Jenže i pro to lze snadno najít vysvětlení. Vondrovým odchodem z čela resortu obrany totiž dostal Petr Nečas do rukou silnou kartu, kterou může dobře použít při případných výměnách resortů mezi stranami vládní koalice, o nichž se už několik týdnů spekuluje.

 

Hned v úvodu je zřejmě poctivé přiznat, že se skutečně jedná o spekulace, přičemž realita nakonec může být jiná. Jisté však je, že níže uvedenými náčrty možných podob změny obsazení ministerských funkcí se zabývají politici všech tří stran koalice. Navíc do sebe vše začíná zapadat natolik, že takto vytvořená mozaika vypadá poměrně věrohodně a uvěřitelně.

 

Příští týden totiž kromě Vondry skončí i premiérův spojenec z doby rozpadu Věcí veřejných, ministr dopravy Pavel Dobeš, jehož odvolání si po několika týdnech na premiérovi Nečasovi vymohla šéfka LIDEM Karolína Peake. S prosazovaným náhradníkem Robertem Vackem u Nečase nepochodila. Třeba i proto, že si na dopravu dělá zálusk samotná ODS.

 

Vondrův nynější odchod dává pro koaliční vyjednávání o resortech nový prostor. Občanští demokraté se například mohou pokusit nabídnout peakovcům za dopravu právě obranu. Zřejmě nikoli přímo pro Peake, ale třeba pro poslance Viktora Paggia, který se snaží profilovat coby expert na tento resort už od dob Věcí veřejných. Kromě toho se v souvislosti s LIDEM hovoří i o ministerstvu kultury, na kterém – jak přiznávají i představitelé TOP 09 – selhala jejich ministryně nominovaná Starosty Alena Hanáková. Vzhledem k síle a objemu financí v resortech by ale peakovci museli být blázni, aby na výměnu doprava za kulturu kývli.

 

 

Pokud by se dopravu opravdu podařilo získat občanským demokratům, mohl by se stát ministrem Roman Boček. Bývalému náměstkovi Petra Bendla a později Gustava Slamečky na dopravě prý Nečas velmi věří. Boček, jenž před několika měsíci opustil náměstkovský post na ministerstvu zemědělství vedeném Petrem Bendlem, by se podle důvěryhodných informací z jeho okolí do čela ministerstva příliš nechtělo. I proto, že se mezitím dostal do Českých drah, kde působí coby člen představenstva a šéf správy majetku. Na druhé straně kdyby na něj Nečas ukázal, nic jiného by mu ani nezbylo.

 

Dosazením Bočka by Nečas „zabil“ hned několik much jednou ranou. Nejen, že by měl po Pavlu Dobešovi na ministerstvu člověka, kterému věří, ale ještě by „uplacíroval“ dalšího koně ze stáje podnikatele a šedé eminence ODS Iva Rittiga. Toho, jenž během kongresu ODS z nedalekého hotelového pokoje spolurežíroval Nečasův triumf na brněnském Výstavišti.

 

Uspokojení Rittiga ministerským křeslem pro Bočka by pak Nečasovi otevřelo prostor pro další tah: odstranění další Rittigovy figurky Petra Bendla z ministerstva zemědělství. Tam ho premiér jmenoval jen kvůli tomu, že tehdy potřeboval na sněmu středočeské ODS pokořit bývalého šéfa poslanců Petra Tluchoře, který kandidoval na předsedu. Tehdy se to povedlo. Žádná velká láska mezi Nečasem a Bendlem neexistuje. O ministerstvo zemědělství by přitom mohla mít zájem TOP 09. Už nyní v této souvislosti padají hned dvě jména možných ministrů za tuto stranu: bývalého šéfa Lesů ČR a nynějšího poslance topky Jiřího Olivy, anebo místopředsedy strany Pavola Lukši.

 

Pokud by TOP 09 dostala v rámci širší výměny resortů zemědělství, snáze by se jí obětoval jiný resort. Vzhledem k tomu, že ministr zdravotnictví Leoš Heger nechal právo volby ve Všeobecné zdravotní pojišťovně ODS, jmenovitě pak středočeské ODS (že by byl nový šéf VZP Zdeněk Kabátek „bolestným“ pro Marka Šnajdra s Petrem Tluchořem, kteří se vzdali poslaneckých mandátů), mělo by být jeho místo pevné. Takže jsme zase u kultury a Aleny Hanákové.

 

Do toho všeho se mluví o pozici ministra vnitra Jana Kubice, který dnes ve vládě de facto nezastupuje nikoho (byť prý s jeho jménem kdysi přišel Nečas, stal se nominantem za Věci veřejné) a tak nějak všechny štve. Pro jeho odchod z čela silového resortu dosud nebyl zřetelný důvod. Po trapasech vnitra s vyřazováním prezidentských kandidátů už záminka existuje. O vnitro se prý už v kuloárech hlásil Petr Bendl s tím, že měl v minulosti co do činění s dobrovolnými hasiči. Ne, že by přesídlit nemohl. To by ale Rittigova pozice u Nečase musela být ještě silnější, než jsme si všichni mysleli.

 

Podobných alternativ, které se mezi politiky koalice probírají, existuje spousta. Tak tomu ale bývalo i v minulosti. Petr Nečas se navzdory dohadům vždy přidržel jistoty, tedy nenabourávání již tak slabé a křehké koalice změnami, po nichž by se někdo mohl cítit uražen a vládu rozbořit. Proto se dřív do měnění resortů nepouštěl. Může tomu tak být i nyní. Na druhé straně má premiér Vondrovou rezignací možnost k širší ministerské rošádě otevřenou.