Je to jako když přijdete do řeznictví a místo kvalitního masa vám nabídnou několik zdechlin. "Tak si svobodně vyberte," řeknou vám. Současná politická nabídka je v podstatě přehlídkou mršin, kde se rozhodujete jen podle míry rozkladu.
ODS prolezlá kmotrovstvím a mylnou představou, že stejně jako Lenin žila, žije a bude žít. TOP 09, ze které si člověk zapamatuje tak dvě jména. O VV škoda mluvit. O mrtvých jen dobře, v tomto případě radši vůbec. ČSSD je spolek obstarožních reakcionářů, který ve spolupráci s odbory hlásá hlavní ideji "hlavně nic neměnit". Socialisté jsou tak u nás jediná skutečně konzervativní strana, jen není jasné, jestli si to baronka Thatcherová představovala takhle.
Komunisté jsou jako choroš, parazit, který žije na jiném organizmu, protože sám o sobě by zhynul. A co jinak? Lidovci, kde je problém si zapamatovat, jak se jmenuje předseda. Bývalá svazačka Bobošíková, známá pijavice české politiky. Žije z toho, že přesáhne vždy pár procent nutných ke státnímu příspěvku a žije se jí z jejích volebních neúspěchů docela dobře.
Zelení, kteří nepochopili, že je posledně "nezelení" lidé volili kvůli Bursíkovi. Mezi jejich voliče patřili i lidé, kteří mají rádi jaderné elektrárny, ale pak je tři zelené grácie probudily ze sna. Ještě jsou tu zemanovci, kteří by měli utajit, že s nimi má něco společného Šlouf. Pak Petr Mach, na kterého se velký guru Klaus zřejmě vykašlal, když v podivném hradním šílenství vsadil na chromého koně VV. Aha, ještě Paroubek, opelichaný lev 21. století.
Frustrace všech voličů je pochopitelná. Volby vyhrála ČSSD, ale vládu nesestavovala. Levičáci naštvaní. Vládu pohodlně sestavila pravice a škube střední třídu a zvyšuje daně. Pravičáci naštvaní.
Světová ekonomická krize, za kterou u nás nikdo nemůže, to všechno jen zesílila. Kdyby ekonomika šlapala, dalo by se to přežít. Jenomže máme jednou silnou a jednou slabou nulu.
Nikdo neví, co s tím. Jako nakažlivá duševní choroba se šíří po internetu volání po "defenestraci" a naházení politiků do Vltavy. Podobné nesmysly hlásají bez uzardění i jinak inteligentní lidé. Jen není jasné, jak by si to představovali. V pondělí udělají defenestraci (samozřejmě neudělají, lidé posedávající po kavárnách nevyhodí z okna ani kočku, ale dejme tomu) a v úterý nechají na jejich místa nalézt ještě větší lumpy, protože sami se politikou přece špinit nebudou. Jedna známá režisérka prchla z funkce ministryně kultury po pár dnech. Při posledních volbách vyměnili voliči většinu Sněmovny, padli tři předsedové stran, pořád málo. Kde vzít ty geniální nové tváře není jasné.
Dopadne to jako vždycky. Volby vyhrají socialisté a zdiskreditují se. Jednak vládnutím za podpory komunistů, jednak neschopností, protože oni také nevědí, co mají dělat. Verze dvě: vyhrají socialisté, ale vládu zase udělá taková nějaká pravice. Štěstí bude mít ta vláda, co se dostane k moci náhodou ve chvíli, že se světu bude dařit a peníze zase budou.
Žádné zázraky nenastanou. Ani defenestrace nebudou. Prostě to musíme nějak přežít a postarat se sami o sebe, nechovat se hystericky a jít volit nejmenší zlo. Kdo má nějaký chytřejší nápad, ať ho sem napíše. Podotýkám: chytřejší.
AUTOR JE REDAKTOREM MF DNES
