Jestli na sněmu pražské ODS neexploduje peklo, bude jejím novým šéfem pražský primátor Bohuslav Svoboda, jenž k ruce dostane i své – rozuměj čistší - místopředsedy. Šéf ODS a premiér Petr Nečas má dobrý důvod bát se.
V Praze ODS vyhrává či prohrává – to spíš poslední dobou – volby. Pražská ODS taky patří mezi nejsilnější partajní buňky: je něco jako strana ve straně s vlastními pravidly psanými polosvětem divných chlápků ve špičatých botách a s největšími hodinkami na světě. To nám ukázala zvlášť v posledních letech, kdy s tímhle bizarním semeništěm korupce, kde je zločin nekrást, nedokázalo hnout ani celostátní vedení.
Dokonce naopak: někdejší pražský primátor a šéf pražské ODS Pavel Bém, jenž se ve svém vrcholném období choval spíš než jako psychiatr jako psychiatrův pacient, nakonec vyzval na souboj i šéfa ODS Mirka Topolánka. Zpět ke kořenům, zhruba tak znělo jeho motto.
Kdyby Bémovi někdo na památném volebním sněmu nevytáhl řečnický pultík nad hlavu, takže během projevu nebyl vidět a působil, jako by se o nejvyšší post ucházel odněkud z Himalájí či baru ve Žlutých lázních, mohlo vše skončit i jinak. Každopádně se Praha logicky přihlásila o svůj díl moci.
Nyní se v hlavním městě děje něco, co nikdo nečekal. Šéfem ODS se zde zřejmě stane porodník s motýlkem, jenž jakoby nedopatřením odklopil kanál fekálií – a nikdo se nestačí divit, komu všemu platíme za jízdenky MHD či jak levně se dnes prodávají vily na Hanspaulce, když znáte někoho sympatického z firmy Šachta & Partners.
Samozřejmě včetně Nečase a jeho kmotrovské spojky Jany Nagyové, jež premiérovi – kromě mnoha jiných cenných služeb - filtruje zprávy zvenčí. Snad aby kolem sebe náhodou neslyšel či neviděl něco politicky méně korektního, třeba Janu Nagyovou.
Nečas dlouho chodil kolem pražské ODS jako malý kluk kolem ringu, kde se perou dospělí chlapi; Svobodovi významně pomohl až během finále pražského puče, kdy vlastně ani nemohl jinak: podpořit partu kolem Borise Šťastného a jeho kmotrů se rovnalo přiznání k miliardovým zlodějinám. Či myšlení prezidenta Václava Klause, který se tehdy zase zlobil, mračil a tak podobně. Což mimochodem dělá zhruba posledních devět let.
Nagyová plní média, a není to nic moc hezkého. Nikdo ji ale nikdy nepodezíral z přemíry přemýšlení. Celkem logicky se teď obává, aby si její ochránce a náš premiér nestvořil v rámci čištění pražského svinčíku svého budoucího kata; nový šéf pražské ODS se totiž bude moc prokázat něčím, co sice Nečas sám kdysi slíbil, pak na to ale zapomněl: skutečným bojem s kmotrovským polosvětem, který si ze země udělal regionální akciovku.
Svoboda údajně Nečase ubezpečuje, že nemíří do vedení ODS – nebo aspoň ne teď: v Praze očista teprve začala, například Martin Dvořák se nám pořád směje. A Bohuslav Svoboda je primátorem sotva rok. Proč ne. Jenže v politice nikdy nevíte: ve středu večer jste s někým kamarád, a ve čtvrtek ráno si od něj berete klíče od jeho kanceláře. Nebo divně odkloníte peníze do manželky…
