Andrej Babiš prohrál další soud. Musí se omluvit demonstrantům za lživé nařčení, že byli zaplaceni. V září ho čeká soudní líčení k Čapímu hnízdu. Podle šéfa ANO se potvrzuje, že pravda a láska nevítězí.
Bývalý premiér se při cestách obytným vozem radikalizuje, mobilizuje skalní voliče a pokouší se odvádět pozornost od vlastních problémů. 12. září začne soud v kauze podezřelé dotace pro farmu Čapí hnízdo. Obžalovaný Babiš stupňuje dělostřeleckou přípravu. Rétoriku nemění, stále považuje svoje stíhání za dílo kmotrů.
Současně se znovu posouvá. Ještě loni v říjnu prohlašoval, že pokud ANO skončí v opozici, odejde z politiky. V únoru tento záměr spojil s případným neúspěchem v prezidentské volbě. Dnes je zase všechno jinak. Vypomohl si okřídleným citátem Václava Havla.
Odsouzení mě motivuje
„Nespravedlivost a lži mě spíš motivují, abych v politice pokračoval. Pravda a láska by měla zvítězit, a to zatím nevidím,“ reagoval Babiš na otázku, co bude dělat, pokud bude odsouzen. Šéf ANO setrvale prokazuje, že jeho hnutí je laboratoří dosud neprobádaných limitů politické scény.
Představa, že by v jakékoli jiné straně vydržel v politice člověk odsouzený z organizování podvodu, je z říše science fiction. To by mohla akceptovat jen nekritická sekta na jedno použití. A přesně takto šéf ANO postavil svůj marketingový projekt.
Hnutí ANO už jednou změnilo svůj morální kodex. Důvodem ukončení členství už není trestní stíhání, ale obžaloba. Nyní by už nevadilo ani případné vězení. Přeneseno jinam, David Rath by mohl klidně zůstat ve vedení ČSSD a kandidovat zpoza mříží na prezidenta. Také by mohl argumentovat, že se stal obětí lží a nenávisti nepřátel.
Babišova starost o vítězství pravdy a lásky zní právě od něj nepatřičně, jelikož šíření lží je základní osou jeho politického programu. Dokládají to i jiná soudní rozhodnutí. Aktuálně prohrál u Krajského soudu v Praze, který pravomocně rozhodl, že se musí omluvit kvůli nedoloženému nařčení, že účastníci protestů proti jeho vládě byli zaplaceni.
My ty lidi známe
Tento příběh se odehrál před čtyřmi lety. Tehdy probíhala jedna z demonstrací v době, kdy sněmovna hlasovala o důvěře vládě Andreje Babiše. Nakonec ji získala díky toleranci KSČM, kterou šéf ANO krátce poté označil za demokratickou a státotvornou stranu. Mezitím došlo k výše uvedenému incidentu.
„To jsou lidi, kteří jsou zaplaceni. Jsou to političtí oponenti na objednávku,“ tvrdil Babiš opakovaně. „My ty lidi totiž známe. Neumím si představit, že by někdo demonstroval šestnáct hodin v kuse. Takže asi nějaká motivace tam bude.“
Vycházel přitom z výroku poslance ANO Pavla Růžičky, jenž po hlasování uveřejnil příspěvek, kde označil demonstranty za „dobře placený kompars“. Zaslechl prý jednu účastnici, jak se baví o předání peněz. Později začal couvat, že pro tato tvrzení nemá důkazy, myslel je prý v nadsázce, jenže pomluva už žila svým životem.
Zprávu o „zaplacených demonstrantech“ převzala i mainstreamová média, proto tato dezinformace estébácké provenience splnila svůj účel. Řada Babišových fanoušků se jen utvrdila v názoru, že vůči jejich idolu probíhá špinavý boj.
Jedna z účastnic protestů Jana Filipová podala na premiéra trestní oznámení, ke kterému se připojily tři stovky lidí. „Očernil nás před celým národem. Očernil nás naprosto lživě, naprosto nepravdivě. Já se dodneška setkávám s názory a s dotazy. Hele, a kolik jste za to dostali? Protože mezi těmi lidmi to prostě koluje,“ zdůvodnila svůj krok. Soud jí dal nyní za pravdu.
Babiš se nechal slyšet, že tomuto rozhodnutí vůbec nerozumí, bude ho ale respektovat. V textu, který musí zaslat Filipové, mimo jiné stojí: „Označení demonstrantů za zaplacené a objednané jsou dehonestující a urážlivá a za tato tvrzení se tímto omlouvám“.
Lži o své minulosti
Soudní fiasko se odehrálo měsíc poté, kdy Andrej Babiš znovu neuspěl ve snaze soudně doložit, že nebyl spolupracovníkem Státní bezpečnosti. Krajský soud v Bratislavě zamítl jeho žalobu, že byl neoprávněně evidovaný jako agent s krycím jménem Bureš.
Nejde jen o to, že žalovanou stranou neměl být bratislavský Ústav paměti národa, ale slovenské ministerstvo vnitra. Větší komplikaci představuje předchozí rozhodnutí Ústavního soudu, že nižší soudy se napříště nesmějí opírat o nevěrohodná svědectví bývalých řídících příslušníků StB.
Jelikož existuje minimálně třináct svazků zmiňujících „agenta Bureše“, jež se nacházely na pěti různých místech a prošly striktní kontrolou, je pravděpodobnost jejich falšování prakticky nulová.
Babiš tedy lže i o své minulosti v éře normalizace. Tehdy pracoval v elitním podniku zahraničního obchodu, kde byla spolupráce se Státní bezpečností spíš normou, než výjimkou. Soudit se může klidně celý život, jak sám avizuje, nicméně desetileté úsilí posílit svoji prestiž vyšlo do prázdna.
Skutečná tvář
K dalšímu soudnímu sporu se schyluje v září, kdy začne hlavní líčení v notoricky známé kauze Čapí hnízdo. Babiš je obžalovaný, že zajistil podmínky pro účelové a formální vyvedení této společnosti z holdingu Agrofert, a tím i pro neoprávněné vyplacení dotace.
Prodejem a Babišovým zaplacením akcií nově vzniklé firmy „bylo vytvořeno zdání, že je samostatným nezávislým malým nebo středním podnikem, který není propojen se žádnou jinou společností,“ píše se v obžalobě. Šlo tedy o předem plánovou operaci, při které vznikla škoda padesát miliónů korun.
Babišův boj se „lží a nenávistí“ drhne, ale nehodlá ho za žádnou cenu vzdát. Není to poprvé, kdy operuje pojmem pravda a láska. Skutečné smýšlení odhalil na nahrávkách Julia Šumana, zveřejněných na jaře 2017. Mimo jiné se rozpovídal o převzetí moci po pádu komunismu. Ke konci nahrávky prohlašuje: „Tak nech dou do p*či pravda a láska“. V tom se mu dá věřit.
