Ilustrační kresba

Ilustrační kresba Zdroj: Ivan Steiger

Marek Stoniš: Matěji, proč tě nikde nechtějí?

Vláda, která za poslední rok porušila kvůli nemoci covid-19 desítky zákonů, vyrazila na kontrolu podnikatelů, jestli neporušují zákoník práce a nevykořisťují své zaměstnance. Monstrakce ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové se jmenuje příznačně – Férová práce.

Minulý týden se tedy jala paní Jana Maláčová v doprovodu svého nového poradce, experta na pracovní právo a dvojky na pražské kandidátce sociální demokracie a majitele zámku v Osečanech Matěje Stropnického, zkontrolovat velkou výrobní firmu na severu Čech. Desítky policistů ruku v ruce s úředníky inspektorátů práce vtrhly do podniku, různě se v něm poztrácely, vyrobily chaos, žádné porušení pracovního práva samozřejmě nenašly a jako spráskaní psi firmu nakonec opustily. S následnou ostudou, protože mladý zámecký pán se u akce Férová práce nechal fotit a snímky následně zveřejnil na sociálních sítích, na což nemá ze zákona právo, neb si nevyžádal povolení.

„Víte, kolik lidí si vyfotí něco při prohlídce u nás na zámku?“ reagoval podrážděně na kritiku mladý zá­mecký pán.

Toto poměrně časté předvolební zneužití úřadů moci má ovšem bizarnější pozadí, než když se například ministryně financí Schillerová fotí s pávy nebo kterak se chechtá ve vesnici zničené tornádem. Expert na pracovní právo Matěj Stropnický totiž nikdy nepracoval. Dostal od rodičů byt, jejž pronajímá, protože si koupil na venkově zámek, na který mu půjčili peníze rovněž rodiče, jimž půjčku splácí z peněz, které inkasuje z výnosu onoho pronájmu. Takové perpetuum mobile mladého levicového liberála. Lepšího experta na pracovní právo sociální demokracie jistě nemohla najít. Má to ovšem zhruba stejnou logiku, jako když největší lhář v české politice za posledních zhruba 100 let vydá předvolební čtyřsetpadesátistránkovou knihu o pravdě.

Líbilo by se mi, kdyby daňoví poplatníci ruku v ruce s pracujícím lidem vrátili Matějovi a Janě úder. A vyslali svou vlastní variaci akce Férová práce na ministerstvo práce a sociálních věcí.

„Vy tady děláte co, mladý pane?“

„Poradce pro zákoník práce.“

„Ocitujte mi paragraf 229 a vysvětlete, co je zaměstnavatel povinen zajistit absolventům škol?“

„Eeeeee.“

„Můžeme se s vámi vyfotit? Děkujeme!“

„Paní, počkejte, kam běžíte s tím šanonem? Zastavte se! Nestrkejte si ty papíry do pusy! Nejezte ty faktury! Paní ministryně!!!“

Skoro je mi těch sociálních demokratů líto. Ale jen skoro.