Ačkoli KSČM ještě nedávno prohlašovala, že bude aktivně hlasovat pro nedůvěru vládě, učinila pravý opak. Důvody jejího veletoče jsou zástupné a nabízí se otázka, co za svoji „velkorysost“ dostane. Vláda ANO a ČSSD, která v blížících se volbách hraje o všechno, má stále v souhře s Hradem co nabídnout.
Katalyzátorem hlasování o nedůvěře byla změna postoje komunistů, kteří v polovině dubna vypověděli dohodu o toleranci vlády. Půl roku před volbami si povšimli, že hnutí ANO nedodrželo 40 procent závazků, jimiž tuto podporu podmiňovali. Předseda Vojtěch Filip tehdy vyhlásil, že se už vláda na podporu KSČM nemůže spolehnout.
KSČM: Pro i proti
„Případné hlasování o vyslovení nedůvěry, pokud bude z pravicových stran předloženo, bude pro nás také způsob, jak vyjádřit současný stav nedohody o pokračování smlouvy o toleranci. Klub KSČM by potom hlasoval pro vyslovení nedůvěry,“ oznámil Filip s dovětkem, že komunisté nebudou toto hlasování iniciovat.
Mezi důvody ztráty tolerance menšinového kabinetu komunisté uvedli nesplněné sliby vzniku státní komerční banky a sloučení Zdravotní pojišťovny Ministerstva vnitra ČR a Vojenské zdravotní pojišťovny do jednoho státního pojišťovacího ústavu. Tyto výhrady se neposunuly dodnes, přičemž spojení pojišťoven zablokoval ministr obrany Lubomír Metnar. Naopak se posunul názor KSČM.
„Je to jen divadlo,“ napsal poslanec Jiří Dolejš, když komunistický klub opustil sál před hlasováním o nedůvěře, vyvolaném opozičními bloky. „Vláda dále naši důvěru nemá, dohodu o toleranci jsme vypověděli. Důvěryhodnost se vytratila. Při představě, že se ale opozice chopí moci, mě jímá hrůza,“ zdůvodnil toto rozhodnutí Filip.
Komunisté snížili tímto „zásadovým“ postojem kvórum ve Sněmovně a fakticky podrželi vládu, jelikož pro vyhlášení nedůvěry je potřeba 101 aktivních hlasů. Po jedenáctihodinové debatě nakonec pro tento návrh hlasovali poslanci ODS, KDU-ČSL, TOP 09, Pirátů, STAN, SPD a Trikolóry.
Žádné viditelné ústupky
Co tomuto vývoji předcházelo? Od začátku bylo jasné, že nakonec rozhodnou hlasy komunistů. Od zrušení tolerance vlády nedostali vůbec nic. Ministr Metnar nakonec dosáhl i toho, že 10 miliard korun ořezaných z modernizace armády, čímž komunisté podmiňovali podporu letošního státního rozpočtu, se vrátilo zpět do resortu.
Navíc došlo k zásadní roztržce mezi českou a ruskou stranou kvůli kauze ve Vrběticích, jež vedla k ochlazení vzájemných vztahů a vyhoštění desítek pracovníků obou ambasád. Ke značné nelibosti prezidenta Zemana i KSČM, která navíc v totožném tandemu neúspěšně prosazovala použití vakcíny Sputnik V.
„Přibývá hlasů pro nedůvěru vládě,“ tvrdil Filip 31. května jistě i z výše uvedených důvodů po jednání s Andrejem Babišem. Téhož dne se premiér sešel s prezidentem Zemanem především kvůli blížícímu se hlasování ve Sněmovně. Šéf ANO tuto schůzku moc komentovat nechtěl kromě ujištění, že si prezident přeje pokračování této vlády.
Legitimní důvody
Opozice měla k vyvolání hlasování o nedůvěře legitimní důvody. Jen mimochodem, předchozí dvě pravicové vlády čelily celkem deseti opozičním pokusům o sesazení, z nichž jeden byl úspěšný. Mezi současné důvody patří chaotické a nekompetentní počínání kabinetu v boji proti epidemii covidu-19, podtržené čtyřmi výměnami ministrů zdravotnictví, fatálním poškozením sektoru malého podnikání a více než 30 tisíci úmrtími.
Druhým klíčovým argumentem jsou rozvrácené veřejné finance a nebezpečné tempo zadlužování bez ochoty viditelně šetřit ve výdajích státu. Za vše hovoří návrh schodku státního rozpočtu na příští rok ve výši 390 miliard korun.
Podpora vládě klesla na rekordně nízkou úroveň 19 procent. Po komunistickém manévru se Babišova koalice ve Sněmovně opírala o pouhých 92 hlasů ANO a ČSSD. Už jen toto ověření, kdo skutečně za vládou přímo či nepřímo stojí, mělo před volbami svůj signální význam. Nikoli příliš překvapivě odkrylo mimikry KSČM, jež nemohly být náhodné. Proč obrátila, když od zrušení tolerance nedosáhla žádné viditelné ústupky?
Zaplacená záloha
Nabízí se vějíř možností vycházejících ze souhry vlády, KSČM a Hradu. Následující vývoj ukáže, kde se projeví. Podle kuloárových informací jimi může být dohoda na nejvyšším státním zástupci po rezignaci Pavla Zemana a dovolba členů rady České televize, ale nabízí se i obsazení postu ředitele BIS. Michalu Koudelkovi, který je trnem v oku prezidentu Zemanovi i KSČM, končí mandát a vláda rozhodne, zda ho prodlouží, či nikoli.
Zarážející je i náhlá masivní výměna 21 velvyslanců, jež podle opozice zavání manipulací a hazardem s českou diplomacií. Tato operace působí příliš okatě jako rozdávání trafik krátce před koncem mandátu Babišovy vlády, která umí hradnímu okruhu vyjít vstříc.
Komunisté jistě dostanou za svoji pokračující vstřícnost dobře zaplacenou zálohu, a doplatek je čeká v případě příznivé konstelace po volbách. Je ovšem docela pravděpodobné, že by tyto „obchodní transakce“ proběhly i bez vyvolání hlasování o nedůvěře vládě, jež chtěla KSČM původně hypoteticky podpořit.
