Buď předvedl šéf ODS Petr Fiala ideový coming out, nebo zbabělou rezignaci a podvolení se zelené eurounijní diktatuře. V každém případě je dobře, že to udělal před volbami a lidé mají díky tomu zase o něco jasněji, komu dát/nedat hlas.
Jestli ještě doteď kdokoliv doufal, že ODS nepodléhá módnímu zelenému šílenství a snaží se o rozumné vyvažování mezi ekologií a ekonomikou, může zanechat všech nadějí. Předseda strany Fiala se na sociálních sítích veřejně přihlásil k progresivistickému projektu Green Deal.
Jde o soubor opatření, která by měla v EU zajistit přechod na udržitelnější, ekologičtější hospodářství. Jaký může být reálný dopad na životní prostředí, je sporné. Podle řady odborných kritiků je však naopak jednoznačné, že Green Deal má potenciál poměrně rychle de facto zlikvidovat evropskou ekonomiku a zcela ji připravit o zbytky konkurenceschopnosti. A prakticky nesporné je, že v důsledku zdraží život běžným lidem — energie, byty, doprava, spotřební zboží atd.
Všimli jste si, že by se v Česku vedla široká veřejná diskuse o tom, jestli jsou lidé ve jménu sporné zelené budoucnosti ochotni obětovat své pohodlí, komfort, životní úroveň? Taková věc by přece měla být velmi podrobně probírána, posuzována, zvažována…
Fiala už je s tím ale hotov. „Grean Deal je realita. Nemá už smysl spekulovat nad tím, jak by to mohlo být jinak. Teď musíme využít příležitost, jak investicemi do udržitelného rozvoje, obnovitelných zdrojů a cirkulárního hospodářství modernizovat českou ekonomiku a zvýšit kvalitu života,“ napsal na sociálních sítích.
ODS se tváří, že chce po podzimních volbách skládat vládu a mít v ní premiéra. Pokud její předseda říká o tak zásadní a přelomové věci, jako má být Green Deal, že „nemá už smysl spekulovat nad tím, jak by to mohlo být jinak“, je to přinejmenším zvláštní. Vzkazuje tím voličům, že považuje Green Deal za jednoznačně a se vším všudy správný? Nebo říká, že nám ho unie vnutí, nemá smysl se snažit něco změnit a lepší je kapitulovat? Jaká část vedení ODS to vidí stejně? A co řadoví členové?
Těžko říct, do hlavy člověk nikomu nevidí. Zajímavé ale může být zkusit si představit, jak by s podobně „realistickým“ přístupem a přesvědčením, že nemá smysl „spekulovat nad tím“, reagoval předseda ODS na některé milníky před rokem 1989. Schválně, pojďme si to zkusit.
Rok 1939
Protektorát Čechy a Morava je realita. Nemá už smysl spekulovat nad tím, jak by to mohlo být jinak. Teď musíme využít příležitosti, jak ve spolupráci s velkým německým národem modernizovat protektorátní ekonomiku a zvýšit kvalitu života.
Rok 1948
Vítězství dělnické třídy nad buržoazií je realita. Nemá už smysl spekulovat nad tím, jak by to mohlo být jinak. Teď musíme využít příležitosti, dokončit úplné převedení moci do rukou pracujících a rázně zúčtovat s reakčními štváči a jejich napomahači v žoldu USA.
Rok 1968
Bratrská pomoc vojsk Varšavské smlouvy je realita. Nemá už smysl spekulovat nad tím, jak by to mohlo být jinak. Teď musíme využít příležitosti, jak společně v rámci RVHP modernizovat socialistickou ekonomiku a dosáhnout co nejlepších výsledků IV. pětiletky.
Rok 1971
Porážka kontrarevolučních sil je realita. Nemá už smysl spekulovat nad tím, jak by to mohlo být jinak. Teď musíme využít příležitosti, poučit se z nedávného, krizového vývoje a upřít všechny své síly k naplnění závěrů XIV. sjezdu Komunistické strany Československa.
Rok 1989
Přiměřený zákrok příslušníků SNB proti skupinkám protistátních živlů je realita. Nemá už smysl spekulovat nad tím, jak by to mohlo být jinak. Teď musíme využít příležitosti, po vzoru SSSR pokračovat v přestavbě a nedovolit, aby o politice rozhodovali samozvaní ztroskotanci a zmanipulované děti.
V roce 1991 by pak Petr Fiala po rozdělení Občanského fóra zůstal v Občanském hnutí a od té doby bychom o něm slyšeli nanejvýš při výročích sametové revoluce, kdy by kritizoval politiku Václava Klause.
