Při většině plateb je možné se už dnes obejít bez hotovosti. I takové drobnosti, jako je jízdenka na tramvaj či káva z automatu, lze na většině míst v Česku pořídit bez potřeby nosit u sebe v peněžence větší množství mincí či bankovek. Mnozí už dokonce platby v hotovosti úplně odepisují či přinejmenším mluví o tom, že hotovost je na cestě k tomu, aby vymizela z všedního užívání většiny lidí a stala se irelevantní. Někteří dokonce věří, že se o hotovosti bude učit jen v dějepise. Opravdu ale má být budoucnost bez hotovosti tak růžová, jak se může na první pohled zdát?
Pravdou je, že hotovost je skutečně na ústupu. Zdá se, že koronakrize a s ní spojená opatření ve velké části světa včetně Česka postupný nástup bezhotovostních plateb ještě uspíšila. Omezení provozu kamenných obchodů vede lidi k častějším nákupům online a svoji roli nepochybně sehrává i doporučení platit z hygienických důvodů ve stále otevřených obchodech bezhotovostně. Také díky tomu loni objem bezhotovostních plateb historicky poprvé předčil v Česku platby v hotovosti.
Bezhotovostní platby mají bezesporu své výhody. Jsou pro běžné uživatele jednodušší a rychlejší, dotyčný má peníze vždy u sebe a nemusí si pořád chodit vybírat z bankomatu. Odpadají také problémy při přepočtu vrácených peněz. A naopak užívání hotovosti má nepochybně své nevýhody především pro stát: snadněji umožňuje vyhnout se placení daní, znemožňuje záporné úrokové sazby a výrazně usnadňuje fungování šedé a také černé ekonomiky, zvláště drobných a „neorganizovaných“ zločinců. Naopak organizovaný zločin je „flexibilnější“ a schopný se lépe přizpůsobit novým podmínkám.
Bezhotovostní dystopie
Z některých trendů ale technooptimisté mít radost úplně nebudou. Jeden extrémní příklad na začátek: k bezhotovostní společnosti má nyní celkem dobře nakročeno mj. totalitní Čína směřující k dystopické společnosti jako vystřižené z Orwellova románu 1984. Platit zde lze běžně mobilním telefonem přes speciální aplikace Alipay a WeChat Pay. Primárním důvodem v tomto případě samozřejmě není jen snaha ukázat světu svoji technologickou vyspělost a usnadnit lidem život. Jedná se hlavně o jeden ze způsobů, jak může tamní vláda získat další kontrolu nad chováním obyvatel i v oblasti nakupování.
Není náhodou, že tamní technologické firmy jsou napojené na Komunistickou stranou Číny a žijí ve vzájemné symbióze. Podle slov sinologa Filipa Jirouše stát na jedné straně získává data nutná pro stimulování politického zřízení, založeného na kontrole společnosti za pomoci nejnovějších technologií (tzv. digitální leninismus), a na straně druhé využívají technologické společnosti získaná data pro svůj marketing a další vylepšování vlastních produktů. Sledování pohybu peněz a ekonomického chování hraje už nyní roli při získávání tzv. sociálního kreditu obyvatel. Nízký kredit může lidem znemožnit přístup k řadě služeb, jako jsou např. letenky či vlakové jízdenky nebo možnost získat lepší zaměstnání.
Čínský příklad bezhotovostní společnosti spojené se zaváděním totalitních praktik představuje samozřejmě extrém. Jednou z bezhotovostních velmocí je už dlouhou dobu např. Švédsko, kde mnohé obchody už hotovost nepřijímají a nikdo Švédy samozřejmě nemůže podezírat z toho, že by se jejich politický vývoj ubíral čínskou cestou. A podobný trend lze sledovat i v dalších svobodných a demokratických zemích.
Hotovost má i své výhody
Nic to ale nemění na skutečnosti, že úplné zrušení hotovosti naráží i na mnohá jiná úskalí, která není možné přehlížet. Není pochyb o tom, že uchovávání hotovosti a její užívání při platbách dává lidem větší svobodu, protože jim pomáhá uchovávat vlastní soukromí. Bankovky ani mince nikdo neeviduje. Něco takového v případě peněz na účtech a elektronických platbách samozřejmě možné není.
Také samotný fakt, že peníze a mince jsou něco viditelného a hmatatelného, vede lidi k tomu, že s nimi zacházejí zodpovědněji a s větší rozvahou, než když platí „neviditelnými“ bezhotovostními penězi na svých účtech. Jak nedávno správně připomněl jeden z neznámějších českých ekonomů Tomáš Havránek, bankovky a mince jsou užitečné i pro didaktické účely. Děti se s jejich pomocí lépe učí finanční gramotnosti a hodnotě peněz. K tomu dodává, že s kartou ani s mobilem nic takového nelze, a považuje za důležité, aby děti měly možnost si na ty peníze sáhnout.
Další výhodou hotovosti je dle slov ekonoma i to, že „funguje i večer po hurikánu nebo pandemii moru“. Pro platby mincemi a bankovkami není potřeba internet, signál, a dokonce ani elektřina. Pokud bychom v době katastrofy spoléhali jen na elektronické peníze, mohlo by se stát, že si nic nekoupíme, nebo bychom museli rychle přejít na barterový obchod. Elektronické placení je ze zcela pochopitelných důvodů citlivé na výpadky a v případě delšího blackoutu bychom měli opravdu problém. Společnost by se bez hotovosti zhroutila.
Bezhotovostní platby mají sice mnoho výhod a usnadňují lidem v mnoha ohledech život, ale zároveň nejsou všelékem a přináší některé problémy, které dříve nebyly. Naopak často odepisovaná hotovost má také řadu nezpochybnitelných předností. Proto je na místě u běžných nákupů ponechat lidem možnost volby a zachovat možnost platit hotovostí.
Nerad bych se jednou dočkal takové situace, kdy se z lidí platících v hotovosti budou dělat potenciální zločinci, jako tomu bylo ve slavném kyberpunkovém románu Williama Gibsona Count Zero. David G.W. Birch, jeden z předních odborníků na elektronické peníze, připomněl v souvislosti s budoucností plateb v hotovosti ve svém článku v časopise Forbes pasáž popisující jednoho z hlavních hrdinů: „Peníze měl sice v kapse, ale jídlo si tu něčím takovým koupit nemohl.“ A následovalo: „Vlastnit hotovost sice nebylo ilegální, ale k ničemu legálnímu ji nikdo nepoužil.“ Úplné zrušení možnosti platit v hotovosti či stigmatizace tohoto způsobu platby znamená nedobrovolnou ztrátu soukromí lidí a cestu do pekel.
Autor je europoslanec a místopředseda KDU-ČSL
