Dvě stovky lidí si to vyrazily dnes osobně vyříkat s ministrem vnitra a vicepremiérem Janem Hamáčkem do Mratína. Ve smutečním pochodu nechyběla parte vystavená radovánkám veřejného života ani rakev či černé prapory. Kromě toho, že není problém zajít si zakřičet před dům jednoho z vrcholných státních představitelů, ale akce ukázala, že protesty přitvrzují, rétorika hrubne a lidé jsou z vystupňované frustrace schopni sáhnout i k násilí. Nebo jej minimálně tolerovat.
Podzimní protivládní demonstrace v roce 2020 stvořila mučedníka. V sobotu 18. října smetlo policejní vodní dělo na Staroměstském náměstí Iva Osovského, kterého následně pacifikovali těžkooděnci. „Vraťte mi tu vlajku, vraťte mi ji,“ křičel tehdy do kamery. Od té doby se stal známým. Už na demonstrace nechodí, pořádá je. Jeho smuteční pochody přitahují stále více lidí. S rozvášněným skandujícím davem takhle „doma“ navštívil premiéra Babiše i ministry Blatného, Plagu a Havlíčka. V sobotu pak na seznam přibyl i Jan Hamáček se suverénně největší policejní ochranou.
Na akci v Mratíně dorazily dvě stovky lidí. Více méně jde o podobné tváře, které chodí na poslední protivládní (a protirouškové) demonstrace na Staroměstském a Václavském náměstí. Zatímco z JIPky nemocnice v Chebu vyvázne jen jeden živý pacient z deseti hospitalizovaných, tady naštvaní lidé bez roušek těsně namačkáni na sebe vyzývali ministra vnitra, aby přišel mezi ně a oni ho mohli zpovídat napřímo. „Proč to děláme? Protože když byly demonstrace na náměstí nebo na Letné, tak se jim politici vysmáli. Ale když jsou u nich před domem, tak jim jsou nepříjemné, hodně nepříjemné. Takže to asi funguje,“ zahájil akci Ivo Osovský.
Opět se tu opakovaly populární dezinformace, ale tentokrát to mělo jednu zajímavou novinku. Téměř každý z řečníků použil nějakého člena současné vlády jako příklad toho, proč se na veškerá opatření můžeme vesele vykašlat. Je totiž úplně jedno, co říkáte, když končíte projevy těmito větami: Pamatujete, jak na jaře unikla fotka z vládního jednání, kde neměli roušky? Pamatujete na hospodu na Vyšehradě? Nebo to jak nám neuměli sehnat ochranný prostředky, tak jsme si je ušili a teď nám je zakážou? Pamatujete, jak slibovali, že něco otevřou, a pak to neotevřeli? Viděli jste, jak si chodí na fotbal do VIP lóže? Slyšeli jste o předražených a nefunkčních testech, kterými chtějí testovat naše děti? A proč když je vakcína spása, tak leží v mrazácích? Proti tomu se nedá nic namítnout. Plná nahota vlády legitimizuje v očích veřejnosti všechno, co jim na demonstraci řeknou. A budou to šířit dál.
A je tu ještě jeden aspekt. Rétorika nebezpečně zhrubla. Jana Hamáčka zase hnali do plynu i na šibenici. I když tady se jednalo o jednotlivce, nikomu to ale nějak zásadně nevadilo. Přímé ohrožení vicepremiéra to také nebylo, přihlížející skupina policistů (a jejich posily schované v přilehlých ulicích) by je asi zpacifikovala. Nebylo to ale potřeba. I když to dvakrát celkem eskalovalo, řečníci vždy dokázali dav uklidnit a všichni se v klidu rozešli domů. Opravdu si i při těchto výjevech stále pan Prymula myslí, že návštěva fotbalu v den, kdy volá po nejpřísnějším lockdownu, není nic závažného?
Svolavatelé protivládních demonstrací si hrají s nebezpečným ohněm. I když se snaží dav mírnit, nálada se horší, lidé jsou čím dál tím víc frustrovaní a stále častěji se mezi nimi objevují debaty o násilí. Nevím, jak dlouho vydrží Landovo heslo „Jsme síla, ale nejsme násilí“. Z jeho nové písně si lidé odnášejí jen bojovou melodii a mantru „moc to jsme my“. A pak to slyšíte na vlastní uši, stačí jen zakotvit uprostřed davu. „Někdo by jim měl konečně ukázat,“ říká jeden z lidí, kteří stojí okolo. „Vylez ven, ať ti to vysvětlím ručně,“ pořvává druhý na imaginárního Hamáčka. Zamrazí až u toho třetího. „Tady musíme být ještě v klidu, ale až se nás na Staromáku sejde 10 tisíc, tak ty policajty prostě umlátíme, nezmůžou nic. Musí to prasknout, někdo to musí odstartovat a já to klidně odstartuju,“ říká ten třetí a ostatní souhlasně přikyvují.
V neděli se koná další demonstrace lidí kolem Jany Peterkové na Václavském náměstí. Ten Staromák přijde za 14 dní.
