Tisková konference před jednáním Sněmovny: Předseda Pirátů Ivan Bartoš (27.10.2020)

Tisková konference před jednáním Sněmovny: Předseda Pirátů Ivan Bartoš (27.10.2020) Zdroj: ČTK / Šulová Kateřina

Adéla Šípová byla za Piráty zvolena do Senátu
Adéla Šípová byla za Piráty zvolena do Senátu
Zleva Pavel Čížek ze STAN, bývalý hejtman Josef Bernard a zástupce Pirátů Rudolf Špoták oznámili na tiskové konferenci v Plzni po krajských volbách společný postup (3. 10. 2020)
Vpředu zleva Pavel Čížek ze STAN, bývalý hejtman Josef Bernard, lídr Pirátů Rudolf Špoták a další zástupci stran oznámili na tiskové konferenci v Plzni po krajských volbách společný postup (3. 10. 2020)
Volby 2020: Předseda Pirátů Ivan Bartoš ve volebním štábu, vpravo nová kandidátka do Senátu za Piráty Adéla Šípová (3.10.2020)
14
Fotogalerie

Starostové kývli na volební spolupráci s Piráty. Je to logické, mohou na ní pouze vydělat

Celostátní výbor hnutí Starostové a nezávislí (STAN) odsouhlasil volební spolupráci s Piráty. Členové pětačtyřicetičlenného širšího vedení hnutí tento svazek odsouhlasili velkou většinou 92 procent. Není se čemu divit, Starostové na něm mohou jen vydělat. Pro úplnost dodejme, že Piráti o případné spolupráci se STAN rozhodnou v sobotu na celostátním on-line fóru. U nich hlasování však tak hladké být nemusí. Členové této strany se totiž obávají, že je budou kandidáti STAN na společných kandidátkách přeskakovat díky masivnímu kroužkování.

Tyto obavy mají reálný základ. Piráti si dokonce zpracovali analýzu, kde toto potenciální kroužkování hrozí nejvíce, a jejich vyjednávači si do společné „koaliční“ smlouvy prosadili četná ujednání. Jedno z nich například hovoří o tom, že kandidáti budou mít zakázáno vyzývat své voliče k udělování těchto preferenčních hlasů. A pokud se tak bude dít, má dotyčná koaliční strana zasáhnout a zjednat pořádek. A v krajním případě může provinilce vyloučit z kandidátky. Nad dalším pravidlem se taktéž tají dech. „Koaliční strany se zavazují nenavrhovat na nižší místa kandidátní listiny osobnosti se zjevným záměrem získat preferenční hlasy a změnit tak dohodnutý poměr na volitelných místech,“ stojí v návrhu společné smlouvy, která je volně k dohledání na internetu.

Nevím, jak to nazvat jinak, ale toto je cynické rozdělování koryt nejhrubšího střihu. Ale vzhledem k volebním výsledkům z minulých voleb a faktu, že se z kroužkování stal poměrně oblíbený fenomén, lze očekávat, že příliš mnoho lidí si s tímto ujednáním hlavu lámat nebude a bude kroužkovat bez ohledu na rozhodnutí partajních šéfů. Ale pokud bychom tento záměr Pirátů aplikovali do praxe, vyplývalo by z toho, že se počítá s tím, že poslanecké křeslo v každém kraji získají dva až tři (v lidnatějších krajích krajích i čtyři až pět) kandidáti v pořadí, v jakém byli po vzájemných stranických handlech na kandidátku napsaní. A ti ostatní by sehráli roli křoví či užitečných idiotů, chcete-li. 

O tom, že sestavování společných kandidátek bude skutečně hodinářská práce, svědčí jedna z příloh, kde je pro každý kraj detailně popsáno sestavování kandidátek či přesněji zipování jednotlivých kandidátů na základě příslušnosti k navrhující straně. Píše se zde, že 10 krajských lídrů budou mít Piráti, zbylé 4 pak Starostové. Při znalosti volebních preferencí v jednotlivých krajích a užití obvyklého d´Hondtova vzorce lze pak vydestilovat reálné počty úspěšných kandidátů z té či oné strany.    

Jak jsem již uvedl, Starostové mohou na společné spolupráci jedině vydělat a upevnit svoji pozici na politické scéně. Loni na podzim zažili velký vzestup. Mají druhou nejsilnější frakci v Senátu a navíc čtyři krajské hejtmany, ale ve Sněmovně jich je tolik, že by se vešli do jednoho malého výtahu. Přestože pod vlivem úspěchů v loňských volbách jim narostly preference, lze spíš předpokládat, že to byl časově omezený výstřelek sympatií, který časem opadne. Kdyby kandidovali opět osamoceně, jejich reálný maximální zisk by nebyl vyšší než nějakých 6 až 7 procent a tedy zhruba 6 až 9 mandátů. Ale ve společné koalici s Piráty mohou klidně pomýšlet na 23 až 25 procent, což při určitém propadu hlasů malých stran může znamenat 55 až 65 poslanců, přičemž z nich může 20 až 25 připadnout právě jim. Za určité výsledkové konstelace to pak může být tento blok, který bude sestavovat vládu a navrhovat budoucího premiéra. Ve hře je proto veliký bank.

Na druhou stranu lze odhadnout, odkud obavy Pirátů lze plynou. Zřejmě si vzpomněli na rok 2002, kdy kandidovala společná koalice KDU-ČSL a Unie svobody a ve volbách pak lidovečtí voliči hojně kroužkovali a ze spojené kandidátky KDU-ČSL nakonec vytěžila téměř dvě třetiny ze všech společně získaných mandátů. 

Zřejmě všichni chápou, že spojování malých či menších opozičních stran je jedinou možností, jak ukončit dominanci Andreje Babiše a jeho ANO v Poslanecké sněmovně. Kromě Starostů a Pirátů to ví i ODS, KDU-ČSL a TOP 09, které uzavřely podobnou koalici. Přesto způsob tvorby kandidátky a porcování budoucích korýtek prostřednictvím těchto striktních mantinelů není nikterak povzbudivou charakteristikou slibované změny politického stylu. Nakonec však rozhodnou voliči a ti mohou s touto dohodou plnou tvrdě sešroubovaných pravidel udělat cokoliv. Klidně ji rozmetat na kusy.