Prezident Miloš Zeman u turistického pramene Oslavy

Prezident Miloš Zeman u turistického pramene Oslavy Zdroj: Jiří Ovčáček / Twitter

Ministr vnitra Jan Hamáček s ministrem obrany Lubomírem Metnarem v Lánech
Jan Hamáček a Petr Fiala v Otázkách Václava Moravce (8. září 2019) - ilustrační snímek
Andrej Babiš a Jan Hamáček na tiskové konferenci po mimořádném jednání vlády
Jan Hamáček a Andrej Babiš - ilustrační snímek
Miloš Zeman u voleb do Senátu. Do druhého kola volit nejde
10
Fotogalerie

Vladimír Mertlík: Hamáčkovy mrazáky v ulicích. Komouši jako pohřební služba. Poslední tygr Zeman

Bylo to minulý týden, kdy vedle Zpětného zrcátka stojící výtržník do sebe ve chvíli osmého úderu věžních hodin podle nařízení vlády obrátil poslední lok s výkřikem down! Rychle nechal projít hrdlem lock down a dosavadní život ukončil zvoláním „Carnival is over!“

Také Zpětné zrcátko se vydalo k domovu, kličkujíc mezi mrazáky na mrtvoly, které vláda nainstalovala do ulic, jak slíbil ministr našeho vnitra a pošt Hamáček. Dala si záležet, a tak mrazáky byly ve smyslu zákona o třídění odpadu barevně odlišené. Ty oranžové (socani) zdobila tvář Jana Hamáčka a slogan „Sex, drogy a rock'n'roll“, bílé (anonisté) nesly nápis „Tantum Babis veritas“ a růžové (onanisté a LGBT) obrázek jiného orgánu. Na modrých s ptačím krmítkem (odéesáci) budila zájem alegorie, na níž předseda Petr Fiala drží kliku hlavního vchodu do Strakovy akademie ve chvíli, kdy mu do zad vráží dýku Martin Kuba. Ani rudé (komouši) nebyly nepovšimnuty díky kousku Lenina, zalitého v dentacrylu, zatímco hnědé (náckové) byly označeny jen skromně nápisem „Obsah je majetkem Tomia Okamury“. Lesk černých (korzáři) v půjčovnách šlapadel zobrazil Ivana Bartoše, jak se tahací harmonikou snaží otevřít mrazáky ostatních stran s výkřiky „Pusťte nás na ně!“, zatímco pro množství okrových stanů (stanaři) v kempech a parcích nebylo kam plivnout. Na kusy se daly spočítat mrazáky s trikolórou a nápisy „Křivá huba, holý neštěstí“, ale nejméně pozornosti budily žlutočerné (topáci) koše na odpadky s popisem Směsný odpad a Kalousek. Vzhledem k financování instalace mrazáků ze státního rozpočtu byly všechny označeny i logy „ANO, tady vám bude líp!“. Mrazáky objížděla rudými vozy s nápisem „S lidmi pro lidi“ vládou pověřená pohřební společnost Filip & comouši, drtící konkurenci reklamní kampaní „Hromadné hroby – naše tradice“.

Po cestě domů potkalo Zpětné zrcátko majitele farmy pod Blaníkem hledajícího pro sebe volný mrazák. „Vláda vyhlásila před časem Covid 1 s možností požádat o bezplatnou půjčku od Konsolidační či jiné polostátní banky ve výši 15 miliard, za kterou bude ručit“, prozradil šeptem. Neváhal tedy a pár dnů vyplňoval množství formulářů. V den D byl od 7:00 auf a čekal od 9:00 – kdy měla akce vypuknout – na třetí povodňový stupeň financí. Za 19 minut bylo po všem a kamarád utřel slzu i nudli. Na Covid 2 s garancí 150 miliard už se ani nehlásil. Rozebráno bylo stejně během pár minut jako v případě prvním! Zkusil tedy Covid 3, to ale byla zvlášť vypečená záležitost. Odpovědnost, zda půjčit či nepůjčit a kolik, hodila vláda na komerční banky. Geniální! UCB banka kamarádovi sdělila, že sektor „restaurace a hotely“ je rizikový, a proto mu banka nepůjčí, i když za půjčky měl ručit stát. Stejně tak se zachovaly i další komerční banky.

Vše nakonec vyřešil bohatý kamarád, který na přežití půjčil 2 miliony a dvacet zaměstnanců farmy nemuselo jít na úřad práce.

„Proč mě to tak sere?“ položil kamarád Zpětnému zrcátku záludnou otázku.

„Den poté prohlásila ministryně Schillerová v Otázkách OM, že nabídnuté bezúročné půjčky většina firem nevyužila, a že tedy leží na stole.“

Ale ne že by kamarád od vlády nic nedostal. Nelze pominout tři roušky a respirátor, které ale ten nevděčník poslal Andreji Babišovi doporučeně zpět a v souladu s novou službou předal České poště svůj telefon, aby mu oznámila, kdy zásilku adresát přijal. Stalo se. Na poznámku, že asi Andrej Babiš přiveze půjčku sám, jak je jeho zvykem, opáčil kamarád Zpětnému zrcátku, ať si najde mrazák, že ho zabije až pak.

Legendární Rádio Jerevan opět pohnulo mediální scénou, když 16. října 2020 oznámilo, že v soutěži o nejlepšího fotografa přírody Wildlife Photographer of the Year 2020, pořádanou Přírodopisným muzeem v Londýně, zvítězil Rus Sergej Gorškov působivým snímkem vzácného sibiřského tygra, který objímá strom. Bližším zkoumáním se ale ukázalo, že strom sice objímán byl, ale nikoliv na Sibiři, ale na Vysočině a statný sibiřský tygr byl Miloš Zeman při procvičování zádových svalů během každodenního běžeckého treku, spojeného s objímáním stromů. Poté, co českou stopu uveřejnila všechna světová média, přinesla agentura Rossija informaci, že prezident Putin v reakci na to požádal Miloše Zemana o jeho tréninkový plán.

Ptal se přítel Krištůfek, proč Zpětné zrcátko dělá z prezidenta Miloše Zeman pořád pitomce. Zpětné zrcátko se ohradilo prohlášením, že v první řadě to nedělá pořád a v druhé řadě se tak děje obvykle v prezidentově snaze dělat pitomce z jiných, která končívá podle přísloví „kdo jinému jámu kopá, sám do ní padá“. Zpětné zrcátko nemůže být viněno z toho, jak se pak prezident jeví, protože prču si Zpětné zrcátko dělá z Miloše Zemana, nikoliv z prezidenta. Tu si z prezidenta dělá Miloš Zeman sám. Z nás ostatních dokonce jen zkouší dělat voly. A jak bylo řečeno, kdo jinému jámu kopá, sám do ní padá… V tom Zpětné zrcátko fakt prsty nemá!

Ve výše uvedených souvislostech malérů – covid, státní rozpočet, budoucnost země – je tu další pitomost. Miloš Zeman se rozhodl jako soudruh Stalin – viz Bělomorkanal – vykopat takovou rýhu do zeměkoule, že bude vidět až z vesmíru. Svým způsobem se motivu dá rozumět. Na sklonku života, je-li za jedincem jen nicota, hromada žvástů a nekonečná fronta neprávem uražených, zatouží dotyčný jedinec přece jen po sobě zanechat něco, na co se nezapomene. Stalo se to i Miloši Zemanovi. Bez ohledu na to, že jediným smyslem jeho kanálu je jeho nesmysl, touží, aby na něj lidé vzpomínali. To už se mu zřejmě povedlo, bohužel! Pokud chce navíc i něco pozitivního, možná by stačilo nechovat se jako blázen. Možná by stačilo chovat se slušně. Možná je to ale těžší než vykopat kanál tří moří. To je pak holt těžký! Ale co my s tím?!

A to je vše, co jsem dnes zahlédl ve Zpětném zrcátku, váš Vladimír Mertlík