Andrej Babiš

Andrej Babiš Zdroj: Jan Ignác Říha

Pokud by byly volby v září, do Sněmovny by se dostalo sedm stávajících parlamentní stran. Neprošli  by komunisté, ani ČSSD. (18. 10. 2020)
Andrej Babiš na summitu EU v Bruselu (15.10.2020)
Andrej Babiš na summitu EU v Bruselu (15.10.2020)
Premiér Andrej Babiš se šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leynovou v Bruselu (15.10.2020)
Superdebata Blesku (30. 9. 2020): Ivan Bartoš (Piráti)
10
Fotogalerie

ANO ztrácí partnery, může být až třetí. Kdo je hlavní vyzyvatel?

Nejnovější průzkum preferencí společnosti Kantar ukazuje výrazné pohyby v podpoře stran. Hnutí ANO je na nejnižší podpoře od sněmovních voleb a od března u této agentury kleslo o 10 %. Podstatné je ale i to, že oba dohadované opoziční bloky (Piráti a STAN, resp. ODS s TOP 09 a lidovci) by prostým součtem ANO přeskočily.

Jako všechny modely je ale i tenhle potřeba brát s rezervou. Podpora jednotlivých stran v průzkumech Kantaru kolísá, nicméně až do léta mělo u této agentury ANO stabilně nad 30 %. Propad téměř o 6 procentních bodů je tím pádem již mimo statistickou chybu a zanedbatelné výkyvy, konec konců jde o nejnižší výsledek vládního hnutí od posledních sněmovních voleb.

Průzkum probíhal v době před a kolem krajských voleb, což může z části vysvětlovat vzestup hnutí STAN. To teď jedná o volební koalici s Piráty, dohromady teď jejich preference dávají 28,5 %, s čímž by o 4 % předběhli ANO. Víc než Babišovo hnutí dává dokonce i součet ODS, lidovců a Topkařů, kteří budou tvořit druhý volební blok. Realita ale samozřejmě není až tak jednoduše matematická.

Piráti a STAN – až 30 procent?

První zmíněná předvolební koalice se právě dojednává, Piráti se STANem budou představovat liberálně středový blok. Tedy pokud si členové Pirátů spojení se STANaři odhlasují. Vedení strany ale zveřejnilo celkem detailní výzkum výhod a nevýhod takové koalice, včetně odhadů, kolik voličů Pirátů by STAN nepřekouslo a naopak.

Průzkum zpracovala společnost Behavio, známá detailními mapami volební podpory. Vyplývá z něj, že většina jádrových i potenciálních voličů obou stran koalici podporuje. Analýzu zveřejněnou na fóru Pirátů psali přímo lídři Bartoš a Ferjenčík, ti si spolupráci se STANem ve sněmovně dlouhodobě chválí.

Zdá se tak, že tuhle koalici by nemusely před volbami rozložit vnitřní rozepře. Vzhledem k růstu preferencí obou stran se dá zatím považovat za hlavního vyzyvatele Babišova hnutí.

O něco jiná je situace na druhé straně opozičního světa. Lídři ODS, KDU-ČSL a TOP 09 jsou rovněž blízko k dohodě na společném postupu, přinejmenším mezi lidovci a TOP 09 ale přetrvávají animozity dané vznikem TOPky právě odštěpením části lidovců. Zároveň není jasné, jak konzervativnější základna lidovců skousne v posledních letech velmi liberální TOP 09.

Příležitost obout se do TOPky nikdy nepropásne ani europoslanec ODS Jan Zahradil. Zkrátka třenice v rámci pravicovějšího bloku jsou viditelnější, žádná ze stran navíc podobný průzkum postojů svých voličů k takové koalici nezveřejnila, přestože si o tom stoprocentně budou dělat přehled.

Pomůže Pirátům Zeman?

V neprospěch tohoto bloku může hovořit i fakt, že voliči ANO podle dat Kantaru nejčastěji přecházejí k Pirátům. Ti sice v krajských volbách získali prakticky stejně mandátů jako ODS, ve sněmovních volbách ale kartami zamíchá Praha. Tam mají Piráti podporu přes 25 %, dohromady se STANem výrazně přes 30.

Do toho všeho ještě vstupuje prezident se svým prohlášením, že sestavením vlády pověří výhradně vítěze voleb. I proto se část nerozhodnutých opozičních voličů může přiklonit k tomu, kdo bude mít před volbami opticky největší šanci skončit první na pásce. A zatím to vypadá, že ODS a s ní koalující partneři to nebudou.

Podle modelu Kantaru by teď Piráti, ODS, STAN, lidovci a TOP 09 dali dohromady asi 114 mandátů. To ale nepočítáme s koalicemi, které zisk můžou zvýšit, protože v českém volebním systému je zkrátka jednou 20 % o dost víc než čtyřikrát 5 %. Na druhou stranu se v modelu těsně neprobojovali do sněmovny sociální demokraté a komunisti, kteří by mohli konečnou konstelaci vychýlit směrem k pokračování aktuální vládní sestavy.

I proto je potřeba si počkat na další průzkumy, hlavně na ty prováděné v době velkých restrikcí včetně zavírání hospod a škol. Pokud i u dalších agentur podpora vládních stran poklesne, bude možné brát změny preferencí za nový trend. A kampaňová ofenziva Babišova hnutí před příštími volbami tak bude zase o něco intenzivnější, než jsme si doteď zvykli.