Poslední týdny sleduji dopady koronavirové hysterie na společnost kolem sebe. Jedni lidé se změnili ve fanatické odmítače nošení roušek a jiní jsou naopak fanatičtí zastánci jakéhokoliv opatření proti šíření koronaviru. Přátelé, ba i rodiny se hádají kvůli koronaviru a opatřením proti němu. Lidé mají dojem, že si z nich vláda dělá blázny, protože vydává často nelogická nařízení, která obyčejným selským rozumem nejdou pochopit. Přitom mám dojem, že hysterie a zblbnutí mnoha lidí zastírají reálnou situaci, a tou je skutečnost, že se de facto celá naše populace pomaličku řízeně promořuje.
Nechci zde hlásat svůj názor, jestli je či není koronavirus hrozbou, ale chci čistě racionálně bez hysterie upozornit na několik skutečností, které s celou koronavirovou krizí souvisí.
Za prvé: je třeba si uvědomit, že teoretickou šanci zastavit šíření koronaviru mají pouze totalitní země, které dlouhodobě uzavřou své hranice. Logická zkušenost je, že na takové krize by relativně účinně dokázala možná reagovat komunistická diktatura před rokem 1989, která měla nejen uzavřené hranice, ale také obrovskou armádu a hlavně měla obyvatelstvo, které se cvičilo v obraně před biologickou válkou. Sám jsem z dětství pamětníkem takovýchto cvičení civilní obrany. Pokud mě paměť neklame, v dobách komunismu jsme měli například plynové masky pro každého občana, což dnes nemáme.
Za druhé: neustálá příprava československého obyvatelstva na možnou válku se Západem zahrnovala i udržování kapacit československé armády ke zvládnutí biologických hrozeb ve větším rozsahu. Dnešní česká armáda je ovšem početně přibližně 8x menší než armáda československá, která měla v roce 1989 zhruba 200 000 mužů ve zbrani. Udávaný aktuální stav české armády je zhruba 26 000 vojáků z povolání. Nedovedu si tedy představit, že by současná česká armáda měla uzavřít neprodyšně celou hranici naší republiky. To by nedokázala ani s pomocí aktivních záloh a vzhledem k tomu, že neprobíhá již ani vojenský výcvik, vojenská služba, příprava mobilizovaných mužů mimo aktivní zálohy, by zabrala minimálně několik týdnů, ale spíše měsíců. Především proto, že armáda by pro ně neměla dostatek vybavení a čekalo by se na jeho výrobu.
Za třetí: z podstaty věci je nereálné dlouhodobě udržet uzavřené hranice a pohyb osob, i kdyby toho česká armáda schopna byla. Dnes zkrátka žijeme v době, kdy je volný pohyb osob po evropských zemích, a to nejen v rámci schengenského prostoru. A nedá se omezit jen tak. Jako příklad mohu uvést osobní zkušenost z čtvrtka 24. 9. 2020 dopoledne, kdy jsem navštívil archeopark Slovanské hradiště v Mikulčicích a kolem břehu řeky Moravy došel až k mostu na slovenskou stranu řeky.
Most neměl žádné upozornění, že jde o přechod státní hranice, a na druhé straně nebyl žádný zátaras ani slovenská policejní či vojenská hlídka. Přes most se dalo klidně projít na slovenskou stranu a pokračovat dále po široké cyklostezce. Nejspíše by projel i automobil. Je mi tedy záhadou, jak slovenské úřady vymáhají zákaz vstupu z České republiky bez kontrolního testu na nemoc či karanténu, když mohou lidé z České republiky přecházet jen tak bez kontroly na území Slovenska.
Proto i když by se v naší zemi podařilo na chvíli za enormních ekonomických nákladů a vypětí sil zabránit dalšímu šíření koronaviru, stejně by jednoho dne opět koronavirus „dorazil“ a začal se šířit. Aby se podařilo zabránit šíření koronaviru, musela by být zorganizována ne celoevropsky, ale celosvětově řízená akce a vzhledem k způsobům šíření koronaviru by i tak šlo spíše o zdržování jeho postupu než ukončení jeho šíření.
Pokud vím, existuje pouze jedna jediná nemoc, kterou se podařilo ve světě po dlouhém boji a hlavně díky spolupráci Západu a komunistických zemí vymýtit. Jsou jí pravé neštovice (také se jim říká černé neštovice), které údajně mohly během 20. století způsobit smrt až 500 000 000 lidí. Za vymýcené v prostředí mimo laboratoře byly prohlášeny roku 1980.
Všechno, co aktuálně pozorujeme kolem současného šíření koronaviru, vypadá tedy opravdu jen jako snaha zpomalit toto šíření čili pokusy řízeně jím promořit světovou populaci. Z logiky věci se ovšem asi nechce panu Babišovi a jeho vládě tuto skutečnost přiznat, protože zřejmě mají obavu z reakce voličů před blížícími se volbami. Když si vezmeme tvrzení o tom, že budou tisíce mrtvých během pár dnů, ani se chování pana Babiše a spol. nedivím.
Přes to všechno bychom si ovšem z celé situace měli vzít ponaučení. Přijměme koronavirovou krizi jako varování přírody před rizikem něčeho mnohem horšího, co by se jednou mohlo objevit. Vzpomeňme jen na středověké morové epidemie a masovou úmrtnost při nich.
Když sleduji chaotickou reakci nejen české vlády na koronavirovou krizi, děsím se představy, že by v Evropě opravdu propukla skutečně masová smrtelná epidemie (ať již uměle, či z nějakých přirozených příčin) podobně rychle se šířícího viru či nemoci, protože než by vedení EU či naše vláda stihly reagovat, nejspíše by bylo po všem.
