Děti čekají 1. září 2020 před Masarykovou základní školou v Újezdu nad Lesy v Praze 9 na zahájení nového školního roku. Budou v něm platit přísnější hygienická pravidla proti šíření nového typu koronaviru. Přivítal je Ministr školství Robert Plaga.

Děti čekají 1. září 2020 před Masarykovou základní školou v Újezdu nad Lesy v Praze 9 na zahájení nového školního roku. Budou v něm platit přísnější hygienická pravidla proti šíření nového typu koronaviru. Přivítal je Ministr školství Robert Plaga. Zdroj: ČTK / Kateřina Šulová

Děti čekají 1. září 2020 před Masarykovou základní školou v Újezdu nad Lesy v Praze 9 na zahájení nového školního roku. Budou v něm platit přísnější hygienická pravidla proti šíření nového typu koronaviru. Přivítal je Ministr školství Robert Plaga.
Děti čekají 1. září 2020 před Masarykovou základní školou v Újezdu nad Lesy v Praze 9 na zahájení nového školního roku. Budou v něm platit přísnější hygienická pravidla proti šíření nového typu koronaviru. Přivítal je Ministr školství Robert Plaga.
Děti čekají 1. září 2020 před Masarykovou základní školou v Újezdu nad Lesy v Praze 9 na zahájení nového školního roku. Budou v něm platit přísnější hygienická pravidla proti šíření nového typu koronaviru. Přivítal je Ministr školství Robert Plaga.
3
Fotogalerie

Vladimír Pikora: Nevadí, že nic nevíte. Hlavně že umíte nosit náhubek

Je mi líto prvňáčků. Mají zkažený svůj první den. Pamatuji si, jak jsem před 36 lety šel prvně do školy. Byl to pro mě velký den. Zatímco já si ho pamatuji jako slávu, kdy tehdy ještě soudružka učitelka třímala před školou barevné mávátko, podle nějž jsem poznal, kam mám jít, letošní prvňáčci si budou pamatovat, že rodiče nevěděli, kde musí mít roušku a kde ji mít nemusí.

Vážně jsem rád, že letos nemám prvňáka, protože v systému naprosto plavu. Příkazů a zákazů je tolik, že už si nejsem jistý, co se ještě smí a co se už nesmí. A navíc co platilo včera, nemusí platit dnes. Bohužel, nařízení, kterému většina lidí nerozumí, je k ničemu. Někde si ho vykládají tak a jinde onak. A když je k ničemu nařízení, tak je k ničemu i celá buzerace kolem něj.

Původně jsem četl v novinách, že o tom, zda se budou nosit roušky i na chodbách školy, rozhoduje ředitel, a je to tedy v každé škole jiné. Pak jsem ovšem četl názor právníka, že do roušek nemá ředitel co mluvit.

Věc se evidentně vyvíjí, protože na webu ministerstva školství je zdůrazněno, že na poslední chvíli (tedy 31. srpna) byl aktualizován manuál pro školy ohledně povinnosti nošení roušek. Jinými slovy, možná že co se psalo předešlý den v novinách, už zase neplatí. Je mi proto líto nejen prvňáčků, ale i ředitelů a všech rodičů, protože v tom je kvůli úředníkům neskutečný chaos.

V každém případě web ministerstva školství dnes tvrdí (zítra to může být jinak), že v budově školy či školského zařízení není povinnost nosit roušky. Ale má to háček: V případě, že bude okres zařazen do stupně pohotovosti II (oranžová barva semaforu), zavede příslušná krajská hygienická stanice povinnost nošení roušek ve společných prostorech škol a školských zařízení. A má to ještě druhý háček: Ředitel školy může doporučit nošení roušek a komunikovat se zákonnými zástupci, aby takové doporučení podpořili. S jejich souhlasem může ředitel nošení roušek vyžadovat. Ministerstvo však dodává, že pod pojmem vyžadovat nemyslí vymáhat výchovnými opatřeními v podobě například třídní důtky a podobně.

Neumím si představit, jak to bude fungovat v praxi

Děti starší deseti let nebudou mít s rouškami problém. Snadno se jim vysvětlí, jak je nasadit nebo že na ně nemají sahat. Neumím si ale představit, že to samé má zvládnout šestiletý kluk.

Myslím, že když mi bylo šest, dokázal jsem bez problémů pochopit, že se mám přezout, když přijdu do školy. Děti tedy jistě pochopí, kde roušku nosit. Že na ni ale nesmějí sáhnout při hře, určitě zapomenou. Taky jsem si jistý, že já bych si v šesti letech roušku za den mnohokrát vyměnil s kámošem, a čím by to bylo důrazněji zakázané, tím by bylo vyměňování lepší.

Pamatuji si, že když jsem chodil do první třídy, stavělo se u nás nové nákupní středisko. Všude nám zakazovali chodit na stavbu, že někam spadneme a že se nám něco stane. A jak to dopadlo? Jakmile odešli dělníci domů a stavba byla prázdná, všechny děti tam byly, protože tam to bylo největší dobrodružství. Zákazy ani opodstatněná varování nikam nevedly. Takové jsou prostě děti.

To, co vymyslelo ministerstvo, že ředitelé mohou rozhodnout, ale nesmějí vymáhat, je čirý alibismus. Co když některý z rodičů nebude souhlasit? Jeden z nedávných průzkumů ukázal, že 7 % dospělých nenosí roušky nikdy. Patří mezi ně například moje žena. Pokud by měla vstoupit do prostor, kde je rouška povinná, raději změní svůj program a vyřídí záležitost online. Má potom smysl, aby mělo 93 % dětí roušku a 7 % nikoli? Budou ostrakizováni rodiče, děti nebo celé rodiny nesystémových živlů?

Tady platí všechno, nebo nic. To nemá řešení, které uspokojí každého, a tak to má podle úředníků řešit ředitel, jako by si to vymyslel. Vznikne mnoho zbytečných sporů, kvůli kterým nebude čas na důležitější věci.

Tlak vyvolává protitlak

A bude hůř, až začne každoroční období, kdy jsou všichni nachlazení. Najednou se na děti, které zakašlou, budou ve školách logicky dívat jako potenciálního přenašeče covidu. Do chvíle, než žák papírem od lékaře prokáže, že covid nemá, bude prý muset zůstat doma. To, že covid nemá, nemusí ale o den později už zase platit, protože ho mezitím mohl chytit. To už se ale asi řešit nebude.

Očekávám, že v prvních dnech to bude peklo, všichni budou posíláni domů, ačkoli jim vlastně nic nebude. Rodiče budou zuřit a zaměstnavatelé ještě víc. Po čase si věc nejspíš nějak sedne. Školy buď vyměknou, nebo si zaměstnavatelé zvyknou. Ekonomice to ale jistě nepomůže.

A současně poroste odpor lidí k nařízením, u nichž se špatně hledá logika. Ostatně i některé lékařské kapacity se veřejně staví proti rouškám, což opatřením na důvěryhodnosti nedodává. U nás se zatím nic moc neděje. Jeden větší protest byl snad jen v Ostravě a ten byl spíš proti vládě než proti opatřením. V Německu ale lidé už protestují ve velkém. Skoro dvacet tisíc lidí protestovalo před pár dny v Berlíně. To, že v Německu zavedli za nenošení roušek pokutu 50 eur, přivítali lidé skandováním hesel jako „Velký bratr vám nasadil roušky“ nebo „Zastavte lži o koroně“.

Berlínská radnice původně demonstraci zakázala. Rozhodnutí bylo však podle soudu v rozporu s ústavou, a tak se nakonec konala. Náladu ve společnosti to ale jistě nezlepšilo.

Potřebujeme lepší školství

Mám pocit, že je u nás školství dlouhodobým otloukánkem, proto při dělení křesel ve vládě patří k těm posledním. Z toho důvodu ho už vedli zelení, Věci veřejné, mnoho nestraníků a podobně. Do škol se kvůli tomu vplížila šílená agenda různých aktivistů. Proto všechny děti ve škole slyšely o Grétě, mnohem méně už o finanční gramotnosti a naprosté nic nad nutné minimum z matematiky. Přírodní vědy rozvíjející logické a kritické myšlení se na rozdíl od náhubků nenosí. Zatímco my budeme mít experty na třetí pohlaví, Čína bude mít inženýry.

Budoucnost je v dětech. Proto potřebujeme lepší vedení ministerstva, které nehodí horký brambor na chudáky ředitele. Potřebujeme školy, kde se děti nebudou učit zelenou propagandu, ale kde bude víc algoritmizace a matematiky a kde známky i samotná maturita budou mít zase smysl. Zatím to tak nevypadá. Mezinárodní hodnocení studentů ani vysokých škol nám skvělé vysvědčení nevystavuje.