Když premiér nedávno před lednickým zámkem pozval do České republiky Slováky, předseda poslanců TOP 09 Kalousek reagoval ironickým tweetem. Připomněl v něm dávný majetkový spor mezi Českem a Lichtenštejnskem, které si mimo jiné Lednicko-valtický areál nárokuje. Jak napětí mezi Čechy a Lichtenštejny vzniklo?
„Čau Slováci. Za mnou vidíte fantastický ‚zámok‘, který jsme my, komunisti, ukradli Liechtensteinům. A když přijedete, tak okradneme i Vás,“ napsal jako parodii na Babišovu pozvánku Kalousek. Znovu tak vyzdvihl mezistátní svár, kvůli kterému dokonce Lichtenštejnsko do roku 2009 jako jediná země na světě neuznávalo Českou republiku jako suverénní stát.
Jádro česko-lichtenštejnských sporů leží na konci 2. světové války, respektive v poválečném dění. V rámci Benešových dekretů došlo v roce 1945 ke konfiskaci majetku Lichtenštejnů v Česku. Šlo o pozemky a významné budovy na jižní Moravě, mimo jiné právě Lednicko-valtický areál, který je na seznamu světového dědictví UNESCO, kromě něj třeba panství Adamov nebo zámek Bučovice.
Lichtenštejnci odmítali, že by byli německé národnosti, knížectví bylo navíc za války neutrální, Benešovy dekrety se na ně tím pádem dle nich neměly vztahovat. Tento rozpor vznikl v třicátých letech, kdy jim byla při sčítání lidu zapsána jako mateřský jazyk němčina. Dalším argumentem pak je, že lichtenštejnská kněžna Elsa von Gutmann byla židovského původu. Z restitucí po revoluci pak Lichtenštejnci netěžili, jelikož byl jejich majetek zabaven ještě před rokem 1948.
Nejsou jediní, kdo by se pokoušel důsledky Benešových dekretů zvrátit. V roce 2002 se kvůli požadavku Viktora Orbána na zrušení dekretů neuskutečnil sjezd premiérů Visegrádské čtyřky. Ministr Árpád Potápi z Orbánovy současné vlády před třemi lety v Maďarsku avizoval totéž. Rozdíl je ale v tom, že Maďarsko ani Německo ve věci dekretů nepodnikají žádné praktické kroky.
To Lichtenštejnci se odebraného majetku po revoluci odmítali a stále svým způsobem odmítají vzdát. Do roku 2009 bylo Lichtenštejnsko jediný stát na světě, který neuznával Českou republiku. K navázání diplomatických vazeb došlo až v roce 2009 za vlády Jana Fischera.
Česko tehdy s malým alpským státem podepsalo smlouvu o spolupráci, ta se s územními nároky nicméně nijak nevypořádávala. Vznikla však společná komise historiků pro řešení sporných momentů mezi Čechy a Lichtenštejny v dějinách. Ta dnes pořádá přednášky, workshopy a popularizační akce.
Zatím poslední kapitola příběhu se píše od roku 2018, kdy se kníže Hans Adam II. a další tři lichtenštejnské rodiny dědiců obrátily na české soudy ohledně pozemků a památek na Jižní Moravě. Řadu z odebraných budov a území si již nenárokují, konkrétně ty, které připadly obcím, školám nebo církvi. Stále jim ale jde třeba o Lednicko-valtický areál a tisíce hektarů pozemků v Jihomoravském i Zlínském kraji.
Bude někdy v Česku vláda, která by se troufla s Lichtenštejnci zkusit domluvit a třeba jim nějakou část nárokovaného majetku předat? Zřejmě by to bylo z určitého pohledu spravedlivé, zároveň ale rozhodně nepopulární. Takový fantastický zámok by chtěl každý.
