Andrej Babiš si dělá vlastní PR, ale zdravotníkům chybí ochranné pomůcky

Andrej Babiš si dělá vlastní PR, ale zdravotníkům chybí ochranné pomůcky Zdroj: Facebook

Andrej Zlatoústý jede kampaň naplno. Bude „rvát miliardy“ do zdravotnictví. Prý zjistil, že je důležité

Kampaň nabírá na obrátkách a koronavirová krize je pro některé politiky tím nejlepším, co je půl roku před volbami do krajů a rok před volbami do sněmovny mohlo potkat. Jak se dalo čekat, mistrem v uplácení voličů bude téměř jistě i tentokrát Andrej Zlatoústý, vystupující též pod krycími jmény Bureš či Babiš.

Po kolosálním průšvihu, kdy kvůli neschopnosti Babišova poskoka na postu ministra zdravotnictví byly měsíc ohroženy zdraví a životy desítek tisíc zdravotníků, teď premiér zaměřil pozornost právě na uklidnění situace v tomto resortu. A protože to jinak neumí, začaly se mu z pusy sypat miliardy korun pro lékaře a sestry. Tedy, abychom byli přesní, sliby miliard korun.

„My jsme pochopili všichni, že ta nejdůležitější profese a nejdůležitější resort je definitivně zdravotnictví. Musíme udělat všechno pro to, aby resort fungoval,“ nechal se premiér-slibotechna slyšet před dvěma dny v televizním rozhovoru. Podle něj je nutné zaplatit lékaře a sestry tak, aby se jim vyplatilo pracovat v českých nemocnicích a vrátili se z Německa, Rakouska či Švýcarska. „Musíme desítky miliard narvat do zdravotnictví a pro nás je to určitě absolutně nejdůležitější resort.“

Připomeňme si, kdy premiér začíná mazat lékařům a sestrám med kolem pusy:

1) Na začátku epidemie on i ministr zdravotnictví Vojtěch skoro dva týdny lhali, že zdravotníci mají dost ochranných pomůcek.

2) Ve skutečnosti byla situace tak zoufalá, že postupně vyzvali Vojtěcha k rezignaci lékařští odboráři (Lékařský odborový klub) i odborová organizace zastupující velkou část zdravotních sester, laborantů, sanitářů a dalších profesí (Odborový svaz zdravotnictví a sociálních služeb).

3) Realita je taková, že zdravotníci jsou nejvíce nakaženou profesní skupinou (každý desátý pacient s nemocí COVID-19 je zdravotník, dvě sestry už zemřely).

4) Ministr Vojtěch prokázal ostudnou aroganci a necitlivost, když například bez důkazů nařkl zdravotní personál, že zavlekl nákazu na oddělení dlouhodobě nemocných v pražské Thomayerově nemocnici. Jedna ze sester pak zemřela a podle její nadřízené v tom křivé nařčení hrálo významnou roli. Neméně skandální bylo zakleknutí na lékařku Soňu Pekovou, která na začátku epidemie úspěšně odhalila první případy nákazy v Česku. Vojtěchův úřad jí znemožňoval dál testovat a o samotné Pekové ministr lhal, že je nakažená.

5) Česká lékařská komora opakovaně kritizovala vedení ministerstva zdravotnictví z hnutí ANO za fatální nekompetentnost.

Je tedy zřejmé, že Babišovo hnutí ANO, jehož je ministr zdravotnictví výrazným představitelem, není teď v nemocnicích úplně na špičce politické hitparády. Mezi zdravotníky na sociálních sítích už dokonce kolují výzvy, aby se kolegové nefotografovali s vládními politiky za ANO, pokud za nimi v rámci předvolebních PR akcí do nemocnic přijdou.

Babišův marketingový aparát popsané nálady velmi dobře vnímá. Reakce je logická – ucpat pusu nespokojeným profesním či sociálním skupinám penězi se jim povedlo už několikrát. Premiéra to nic nestojí – nedává ze svého, ale z našeho. Má také dobře vyzkoušené, že slíbit může cokoliv, i kdyby to nakonec nedodržel (jinak by Martina Sáblíková měla už tři rychlobruslařské haly – právě tolikrát ji premiér při oslavách Sáblíkové úspěchů sliboval). A ještě jedno kouzlo navrch – pokud peníze teď slíbí a pak třeba na podzim nějaké i skutečně dodá, udělá si reklamu dvakrát. Počítá také s tím, že tleskat mu budou nejen mnozí zdravotníci, ale i nemalá část veřejnosti, pro kterou jsou teď doktoři a sestry hrdinové.

Kromě žehlení průšvihů ministra Vojtěcha u zdravotnické veřejnosti se navíc rétorika postavená na maximální podpoře lékařů, sester a resortu jako takového hodí premiérovi i z dalšího důvodu. Kdyby měl přemýšlet, jak vyřešit očekávaný výpadek nejméně padesáti miliard na zdravotním pojištění s co nejmenším přisypáváním ze státního rozpočtu, musel by časem dospět ke slovu, na které před volbami rozhodně nechce ani pomyslet. To slovo zní REFORMA. Jenže Babiš dobře ví, že (nejen) jeho voliči nechtějí slyšet ani slovo o tom, že by se například omezil provoz některých nadbytečných oddělení či dokonce nemocnic, případně by se z akutní péče přeorientovaly na péči následnou.

Stejně tak je pro většinu politiků před volbami sprosté slovo SPOLUÚČAST. Všichni, kdo o jakékoliv reformě zdravotnictví kdy vážně uvažovali, došli k tomu, že lidé v Česku si na péči doplácejí málo vzhledem k tomu, v jaké kvalitě a rozsahu ji požadují. Jenže na to se vysněných 30 % hlasů ve volbách loví těžko. Mnohem snazší a líbivější je lidem tvrdit, že dál budou mít vše zadarmo a v rozsahu, na jaký jsou zvyklí a řešit to nekonečným dosypáváním státních peněz (což jsou sice naše peníze, které pak logicky chybí jinde, ale to už není tak snadné k pochopení).

Takže když se teď nabízí způsob, jak si u zdravotnické veřejnosti vyžehlit průšvihy, nemuset se zabývat nepopulární reformou a úsporami a ještě za to být v očích veřejnosti za lidumila, který umí ocenit lékaře a sestry zachraňující nám všem zdraví a životy, Babiš neváhá a jde do toho po hlavě. Bude jim „rvát miliardy.“

Není to ale vlastně dobře, že Zlatoústý Andrej myslí na zdravotnictví a považuje ho za zásadní resort? Proč mluvit o přidávání peněz do nemocnic pejorativně jako o uplácení, když jde o krok, který dává rozhodně větší smysl, než použít stejné peníze třeba na dotace pro pěstitele řepky či na stavbu dalších pekáren Penamu?

Důvodů je několik:

1) Když Babiš přidává do zdravotnictví, přisypává významně i do své vlastní kapsy. Kliniky v jeho svěřenských fondech mají ze zdravotního pojištění roční zisky v řádu stovek milionů a neustále expandují a obsazují větší a větší část trhu. Takže premiér škodný nebude. Střet zájmů je tady do očí bijící.

2) Vzpomeňme si, že ještě nedávno nebylo zdravotnictví pro Babiše „absolutně nejdůležitější resort“, ale „černá díry, kde jen mizí miliardy“. Jakmile u veřejnosti vyvane pohled na zdravotníky jako na hrdiny, kteří zachránili společnost před nákazou, Babiš klidně otočí a znovu začne v „černé díře hledat peňazí“, které by šlo zkrouhnout. Nebude teď přidávat primárně kvůli zdravotníkům a reálným potřebám resortu, ale kvůli tomu, že se mu to hodí.

3) Pokud Andrej Babiš ve svých pětašedesáti letech s vážnou tváří tvrdí, že teď pochopil, že zdravotnictví je mimořádně důležitý resort, tak je s prominutím buď cynický lhář, nebo idiot.

Sečteno a podtrženo: Nic z výše uvedeného není důvod, aby zdravotníci a celý resort nedostali významné finanční injekce od státu. Vše výše uvedené je důvod, proč by Andrej Babiš (a nikdo s tak velkým střetem zájmů a s tak malou morální výbavou) v žádném případě neměl být premiér.