Pražský maraton

Pražský maraton Zdroj: Profimedia.cz

Křeče, euforie a svalová horečka. Miloš Škorpil radí, jak se vypořádat s pastmi maratonu

 

Do startovního výstřelu na pražském Staroměstském náměstí už zbývají jen čtyři dny. Co všechno můžete udělat na trati pro to, abyste se do cíle přes tvrdý trénink nakonec nedoplazili? A co s bolavými svaly po doběhnutí?

Zahřátí a rozdýchání

 

Zahřátí před závodem je určitě dobrá věc a je to výborná prevence proti zranění. Zahřátí proveďte ve startovním koridoru, až budete čekat na tóny Vltavy a to tím, že budete různě poskakovat. Rozdýchání si nechte na první 3 kilometry tratě, které byste, ačkoliv vás to bude nutit k úplnému opaku, měli absolvovat o 10 – 15 vteřin či tepů pomaleji, než je tempo, jímž chcete běžet celý maraton. Odměnou vám bude to, že budete od 10. kilometru předbíhat, a to až do cíle, všechny, co se touto radou nebudou řídit.

 


Občerstvování během maratonu

 

Gely, tyčinky, hroznový cukr, datle; tyto alternativy jsou společně s banány, které dostanete na občerstvovačkách, určitě vhodné, ale měli byste je mít vyzkoušené v tréninku. Pokud jde o pití, tak se snažte pít průběžně co 5 kilometrů, bude-li horko i na osvěžovačkách, a to cca 0,15 – 0,2 litru. Na pití si přejděte do chůze, nic tím neztratíte, ba právě naopak, zbavíte se stresu, uvolníte se a dále se vám poběží lépe.

 


Křeče

 

Tito nepříjemní průvodci maratonců se objevují zčistajasna a nezváni. Jejich příčiny mohou být různé: nedostatek solí (tady velmi rychle a účinně pomůže Magneslife), ale i přepálené počáteční tempo – kromě Magneslife můžete zkusit zvolnění tempa až indiánský běh, rozhodně se to nesnažte řešit rozběháním!

 


Pauzy na chůzi

 

Už jsem o tom psal výše u občerstvování a také u křečí. Když vám tělo a hlava říká: „Přejdi na chvilku do chůze“, tak je poslechněte a učiňte tak. Není to ostuda. Naopak, když to budete dělat cíleně a včas, tak se nezařadíte mezi ty, co to pak dojdou, pokud tedy vůbec dojdou.

 


Runner´s high

 

Tento fenomén přichází nejčastěji pár kilometrů před cílem, ale může se stát, že na vás „vleze" už po 21. kilometru. Nejde o nic jiného než o euforický stav, při němž máte najednou pocit, že se vám běží velmi až nadpozemsky lehce, něco podobného, co vás může potkat i těsně po startu, viz Zahřátí a zadýchání. Pokud člověk tomuto pokušení podlehne a přecení své síly, může to ohrozit jeho úspěšné doběhnutí do cíle. Takže při maratonu radím: nelítat! Raději se držte stále pěkně při zemi.

 


Cílové foto

 

Cílové foto je jednou z odměn, kterou jste si za svou odvahu a statečný boj na maratonské trati vysloužili. Proto až budete vbíhat do cíle, nezapomeňte, že vyletí ptáček a roztáhněte ústa do blaženého úsměvu. A hlavně zapomeňte, že máte na ruce stopky, že je musíte hned na čáře zmáčknout, aby vám neutekla ani jedna vteřina. Ačkoliv čas na vašich stopkách stejně nikdo neocení, protože oficiální je jen čas, který vám naměří pořadatelé.

 


Cesta domů

 

Pokud jedete na maraton autem, tak si raději zjednejte na zpáteční cestu řidiče. Dost často se po maratonu dostaví stavy, kdy se vám zničehonic zamotá hlava, udělá špatně od žaludku, zatmí před očima. Je to způsobeno hlavně tím, že v autě je teplo a vydýchaný vzduch, a také proto, že vám v důsledku toho, že už neběžíte, klesne tlak. V normálním případě z toho člověk nemusí mít žádnou obavu, ale za volantem auta to může přivodit velmi nepříjemné situace.

 


Svalová horečka

 

Dost často se stává, že vlivem nadměrného zatížení jak svalového, tak emočního, se dostaví svalová horečka. Poznáte ji celkem snadno – jste celí rozehřátí. V noci nemůžete spát – potíte se. Pokud se vám tohle přihodí, nemějte z toho žádný děs, rada je velmi snadná. Vezměte si prostěradlo, namočte jej do studené vody a celí (nazí) se do něj na 5 – 10 minut zabalte. Pak si vlezte normálně do postele, jak jste zvyklí, a za chvíli budete spát jako mimino.

 

 


Co dělat ve dnech po maratonu

 

Druhý den po maratonu si hlavně nedávejte absolutní klid. Ten si nechte až na další den. Den po maratonu si alespoň na půl hodiny vyjděte, když už vám nepůjde běhat, vyjeďte si na kole, dojděte si zaplavat, na masáž, do sauny. Prostě udělejte něco, co vám rozproudí krev (ani sex není na škodu). Jde o to, abyste ze svalů dostali únavu – a tu z nich nedostanete nečinností, ale jen lehkým pohybem.

 


Mineralizace

 

Po maratonu udělá většina lidí tu chybu, že přestane brát veškeré doplňky stravy, které brali během přípravy. Mají za to, že už mají odběháno a že teď už v tomto směru nic nemusí. Houbelec. Nejméně měsíc, ale raději až 6 týdnů, by měli doplňovat bílkoviny, cukry a hlavně minerály a vitamíny, aby jejich tělo mělo dostatek zdrojů a stavebních kamenů, aby se mohlo dostatečně po té dardě zregenerovat.