Při běhu nezískává šéfredaktorka hudebního serveru Koule.cz Hana Slívová sílu z powersongů. Místo nich "pracovně" poslouchá čerstvě vydané desky.
Kolikrát týdně běháte?
Dvakrát až třikrát týdně, záleží na tom, kolik mám času, jak je venku a jak moc času trávím v práci. Protože se mi špatně běhá ráno, jsem odkázaná na večerní světlo v Šárce a aktuálně i na pemanentku do fitka.
Kolik kilometrů týdně v průměru uběhnete?
Okolo dvaceti.
Jaké máte boty?
Za ty dva roky, co běhám, mám už třetí boty Nike. Je to docela obyčejný model ze značkové prodejny, ale jsem s nimi moc spokojená.
Používáte nějaký sporttester, běžecké hodinky, GPS aplikaci v telefonu?
Běhám s chytrým telefonem, na kterém mám nainstalovaný RunKeeper, a používám taky DailyMile. Baví mě postřehy lidí, se kterými se přes síť přátelím, přehledně se mi tam zaznamenávají výkony a navíc je to celý inspirující.
Běžela jste v posledním roce nějaký závod?
Dva. Poprvé jsem dala půlmaratón, což pro mě byla fantastická zkušenost. Prvních cca patnáct kilometrů to docela šlo, ale finálních šest jsem si připadala trochu jako postava z knihy od Daniila Charmse. Strašně mě bolely nohy. Atmosféra ale byla parádní a oceňuju i organizaci a péči o závodníky. Naopak velké zklamání pro mě byla zářijová Nike desítka. Akce s obrovskou propagací ve stylu "pojďte si proběhnout Prahu" nebyla po organizační stránce zvládnutá, závodníkům chyběla voda a spousta jich na trati zkolabovala. Tenhle závod mi byl nesympatický a už ho běžet nechci.
Kde nejčastěji běháte?
Protože bydlím u Džbánu, strašně ráda běhám v Šárce. Mám tam několik tras, které střídám podle chuti, zhruba od pěti do devíti kilometrů. Vedou jak po trávě, tak po asfaltce i polní cestě. Šárka je něco jako vesnice ve městě a já mám moc ráda tamní potok a vůbec celou přírodu; jak se na jaře probouzí, v létě tepe, na podzim je melancholická a v zimě tichá. V případě, že chci běhat přesně na čas a vzdálenost, volím Ladronku, kde je okruh o délce 4.2 km, takže se to dobře počítá.
Běháte raději sama, nebo s někým dalším?
Běhám sama. Nerada se při běhu na někoho vážu. Při běhání odpočívám, relaxuju, čistím hlavu a běžím podle toho, jak mi hlava a tělo dovolí.
Posloucháte při běhu hudbu?
Skoro pořád. Vzhledem k tomu, že píšu o hudbě, je to dobrá cesta, jak naposlouchat nové album. Ale i když zrovna nepracuju, hudbu chápu jako důležitou součást běhání. Nepotřebuju žádné powersongy, dokážu se nabudit jinak, jde mi spíš o oblíbené interprety a stejnou emocionální vlnu. No a ve fitku na páse hudbou překrývám to, co se line z tamních reproduktorů. Bože, jak tamní "hudbu" nesnáším.
Jaké bylo nejzajímavějąí místo, kde jste zhruba za poslední rok běhali?
Jsem docela konzervativní a vlastně úplně nejvíc ze všeho běhám v Šárce. Pamatuju si ale na jeden běh pokus-omyl. Bylo to v létě, doběhla jsem po Evropské až nahoru k výpadovce na letiště, zabočila jsem polní cestou a minula dost strašidelné polorozbořené hangáry, o kterých jsem vůbec neměla tušení. Přeskakovala jsem metrové kopřivy, zamotala jsem se v obilném poli a v lesíku asi dva metry přede mnou přeběhla srnka. Když jsem se dostala do míst, kde už jsem to znala, byla jsem tak vyklepaná, že mě v iPodu doděla jedna písnička od The Chemical Brothers, ve které to zařehtalo. Strašně jsem se lekla, že za mnou běží nějaký divoký kůň.
