Koupit láhev vína dnes můžete různým způsobem. V zapadlé večerce, ve specializovaném obchodě, ale i přímo od obchodníka, který má na víno a vinohradnictví univerzitní diplom a sežene vám špičkový produkt přímo od výrobce, jehož osobně zná, stejně jako jeho vinice. Takovým povolaným člověkem je šestatřicetiletý Martin Babič, který je takto „doma“ mezi vinaři na Moravě, ale i ve francouzské Champagni.
Když rodák z podkrkonošské Dolní Branné u Vrchlabí začne mluvit o vínu, oči mu doslova září a je vidět, že je ve svém živlu. Do nejmenších detailů o něm dokáže hovořit ze všech aspektů, včetně správného složení půdy či ošetřování keřů, ale i správného skladování. Martin Babič je zkrátka prototyp člověka, pro kterého je práce koníčkem a posláním a naopak.
Přes svůj mladistvý vzhled je v gastronomické branži již ostříleným mazákem s bohatými zkušenostmi. Zamířil do ní hned po absolutoriu Hotelové školy v Poděbradech, která byla ještě na přelomu tisíciletí považována za elitní a prestižní vzdělávací ústav pro budoucí „šajby“ v pohostinství. Svoji kariéru začal v Zanzi baru v Pardubicích a Kladně, ze kterého zamířil do – jeho slovy „ikonického“ - baru Bugsy´s v Pařížské ulici, šest let dělal generálního manažera klubu Phenomen na Smíchově a stejnou pozici zastával i v neméně známém Le Valmont Club & Lounge. „Když jsem v roce 2005 začal pracovat v Bugsy´s, byla to opravdová škola života. Tam pracovali skutečně jen lidé, kteří chtěli, aby se něco naučili. Musel jsem se naučit mnoho věcí a jednou z nich bylo zbožíznalství ohledně vín, protože my jsme tehdy na lístku měli zhruba 150 etiket šampaňských vín,“ vzpomíná s odstupem času.
Velký předěl pro něj přišel na jaře roku 2010, kdy se vedle své manažerské pozice v baru stal training ambassadorem šampaňských domů, které do České republiky importuje Moët Hennessy CZ. Náplní práce se pak stalo vzdělávat jejich zákazníky. O tři roky později začal studovat obor „Vinohradnictví a vinařství“ na Zahradnické fakultě v Lednici, která spadá pod brněnskou Mendelovu univerzitu. Školu loni úspěšně zakončil, když obhájil diplomovou práci na téma „Champagne versus Morava“.
Neobjevil jsem Ameriku
Studium vinohradnictví neznamenalo pro otce dvou synů jen suché memorování teorie a terminologie, ale časté cestování do vinohradnických regionů v Česku a Evropě a především navazování osobních kontaktů se samotnými vinaři. Již během svého studia vinohradnictví začal Martin Babič pociťovat i potřebu určité seberealizace v tomto odvětví a v roce 2016 založil svůj velkoobchod i maloobchod s předními značkami Champagne & Spirits. „Stále za mnou někdo chodil, ať mu přivezu to nebo tamto a tak jsem si založil živnost,“ vzpomíná na doby, než se vrhl na podnikání. „Neobjevil jsem Ameriku. Naopak jsem využil kontaktů, které jsem měl z gastro provozů a snažím se je přesvědčit, aby byznys s vínem dělali se mnou,“ dodává. Podle něj tento byznys může dobře fungovat pouze v situaci, když má dotyčný obchodník známosti a síť kontaktů.
Podle Babiče v současné době obchod s vínem ovlivněn existencí e-shopů a prodejci mají dva způsoby, jak svůj byznys provozovat. Buď mají „vlastní vinaře“ a s nimi i jejich exkluzivitu, při které si diktují cenu a nebo se realizují skrze distribuci „notoricky známých věcí“, které však obchoduje velké množství prodejců. Získat tuto exkluzivitu je přitom velice obtížné a vůči zahraničním výrobcům i značně finančně náročné. Přesto ve svém portfoliu vedle známých značek Champagne & Spirits má Babič i tichá vína od pěti vinařů z Moravy, která jsou sice originálními produkty, ale odebírají si je sami napřímo i někteří privátní zákazníci. Za touto jeho volbou stála i skutečnost, že je Martin v tomto segmentu vinařské produkce skutečným národním srdcařem a preferuje domácí produkci před Francií či Itálií.
Klíčovou část jeho podnikání však tvoří – jak ji sám familiérně nazývá - „bubliny“, tedy šumivá vína vyrobená tradiční metodou, kterou je sekundární alkoholová fermentace v láhvi. „Mám svoje dodavatele vín z konkrétních zemí, především z Francie, Itálie či Španělska. Pokud má můj klient jakékoliv přání, snažím se mu na sto procent vyhovět. V mém portfoliu mám láhve za stovky, ale i za desetitisíce korun. Dokáži však sehnat opravdu drahé produkty, tedy i láhev za 15 až 20 tisíc eur, tedy za půl milionu korun,“ vypočítává s tím, že nejdražší vína se stále produkují ve Francii.
Celý článek si přečtěte v komerční příloze Extra v aktuálním vydání Reflexu >>>
