Tento díl Hvězd Reflexu považujeme za mimořádné důležitý. Mapuje období, kdy byla země vystavena těžké zkoušce vlastního charakteru. Boj s pandemií dostal lidi i systém, v němž žijí, pod ohromný tlak. Stejně jako u hroznů vydávajících šťávu až pod velikým tlakem oddělil důležité od zbytného a jako ve filmu Až přijde kocour jsme optikou krize náhle jasně identifikovali syčáky a obětavce, schopné a neschopné, ty, kteří myslí na sebe, i ty, kdo myslí na druhé. Jelikož projekt Hvězdy Reflexu si vetkl do programu připomínat hvězdné hodiny každodennosti a její nositele, máme velkou radost, že musíme porušit pravidla. Na osobnosti, které v těžkých dnech reprezentovaly vynalézavost a solidaritu, nám obvyklých pět nominací nestačí. Nabízíme proto rozšířený speciál, přípomínající hrdiny koronavirové krize. Ať zůstane připomínkou, že nás v těžkých časech tihle lidé naplnili pocitem, který jsme pomalu začali zapomínat: totiž pýchou, že jsou „naši“. Pokud je opravdu všechno špatné k něčemu dobré, chce se nám říct, že tahle doba začala generovat novou, postbabišovskou elitu, na níž se většina z nás shodne, protože ji viděla v akci.
Vystudovaná lékařka, molekulární genetička, která se nenechala zastrašit. Její firma Tilia Laboratories odhalila dva nakažené virem SARS-CoV-2 ještě v době, kdy nebylo povoleno testovat nikomu jinému než Národní referenční laboratoři Státního zdravotního ústavu. Ministr zdravotnictví ji tehdy veřejně obvinil, že se vzorky chybně manipulovala a musela do karantény, což byla lež. Zdravě se naštvala a řekla si: „Tak to teda ne!“, jak uvedla v rozhovoru pro Reflex. Vymyslela snazší a levnější způsob testování, nabídla ho zdarma dalším diagnostickým laboratořím, a to včetně zahraničních. Stát jí provádění testů nakonec povolil. Kvůli zařazení její soukromé laboratoře na seznam testujících vznikla i internetová petice.
