Řeč je o slavném televizním seriálu Hříšní lidé města pražského. Následující případ se obtiskl v díle pojmenovaném Lodní uzel. Také v něm hraje roli provaz, fingovaná sebevražda a mezi mladými tehdy tolik oblíbený tramping. Skutečný rozměr událostí z léta 1934 byl však mnohem brutálnější i děsivější.
Na začátku stál nález těla osmačtyřicetileté učitelky klavíru Julie Malátové. Osamocené ženy, která žila bez bližších přátel a rodiny svým klidným a monotónním životem na pražské Letné. Došlo k němu v pondělí 23. července 1934 ve tři čtvrtě na deset dopoledne v domě č. 10 na tehdejší Belcrediho třídě (dnes Milady Horákové).
Dveře bytu zůstaly otevřené, a když správce domu Josef Fafejta nahlédl dovnitř, spatřil na podlaze ženu oběšenou na šňůře přivázané k vodovodnímu kohoutku. Přivolaný lékař se ještě pokusil Julii Malátovou oživit. Marně.
Na místo dorazil vládní rada Josef Vaňásek se svými lidmi. Vše nasvědčovalo sebevraždě. Byly tu však nejasnosti. Především ony pootevřené dveře, jež objevila správcová, aby znejistělá a vystrašená zavolala manžela. Na rukou, krku a obličeji mrtvé ženy byly patrné drobné oděrky a domovník Josef Fafejta se dušoval, že provaz, na němž byla žena přivázaná k vodovodu, nebyl natažený.
„Policie stojí před tvrdým oříškem,“ hlásila Národní politika. „Nemá se o co opřít. Ještě dodatečné vyšetřování sto procenty potvrdilo, že možno soudit na sebevraždu. Zjistilo se, že Malátová byla dvě léta v ústavu pro duševně choré (1925 až 1927). Dveře, které správce domu našel otevřené, se často samy otevřely, i když byly zamčeny na jeden západ. Zámek po jednom zavření nezapadl, takže do nich stačilo strčit a otevřely se samy. V bytě byl také ideální pořádek a ničím nebylo hnuto.“
List uzavřel zprávu o vyšetřování slovy: „Sama Malátová prohlašovala, že skočí z okna, že spáchá sebevraždu, a navíc, kdyby šlo o zločin, pachatel měl téměř po ruce provaz, který ležel ve skříni. Byl to pevný motouz. Soudí se proto spíše, že Malátová provedla sebevraždu.“
Byl to přednosta bezpečnostního oddělení Josef Vaňásek, kdo hypotéze o sebevraždě, k níž se klonil tisk, ani na okamžik neuvěřil. A jeho přesvědčení záhy podpořili lékaři, když uvedli, že smrt sice nastala uškrcením, nikoli však od šňůry, kterou měla žena zavázanou kolem krku. Také pohmožděniny prokazatelně způsobila jiná osoba.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
