Poté, co Severoatlantická aliance po necelých třech měsících zastavila letecké útoky na Jugoslávii, začal 10. června 1999 režim Slobodana Miloševiče stahovat své jednotky z Kosova. Skončilo tak poslední dějství konfliktů, které vypukly po rozpadu socialistické Jugoslávie a v nichž hrála velkou roli touha srbských nacionalistů po vzniku takzvaného Velkého Srbska.
Kromě Kosova boje postupně zasáhly Slovinsko, Chorvatsko i Bosnu. Tehdejší jihosrbská provincie (dnes nezávislý, ale Srbskem a dalšími zeměmi neuznaný stát) obývaná převážně Albánci se přitom již koncem 80. let stala rozbuškou národnostních problémů ve státě, který oficiálně vyznával politiku „bratrství a jednoty“. V Kosovu také komunistický aparátčík Miloševič v dubnu 1987 zahájil svou cestu na vrchol srbské politiky, kterou provázel odklon od socialismu k nacionalismu, který se stal hybnou silou bělehradské politiky 90. let minulého století.
Už v roce 1989 byla přitom omezena široká kosovská autonomie, která vyvolala odpor ze strany místních Albánců a vedla ke vzniku Kosovské osvobozenecké armády (UÇK). Na její útoky reagoval Bělehrad v roce 1998 vysláním jednotek k potlačení povstání. A vypukla válka, provázená z obou stran terorem. Srbsko, pronásledované pověstí z Chorvatska a Bosny, odmítlo přistoupit na Západem navržený mír a začátkem roku 1999 se stalo terčem bombardování NATO, ovšem bez schválení OSN.
Letecká operace – první bojová mise aliance proti suverénnímu státu, do níž se prvně od konce druhé světové války zapojilo i Německo – nakonec přinutila Miloševiče přistoupit na podmínky mezinárodního plánu pro Kosovo. Ten počítal s odsunem srbských sil z provincie a s přítomností mezinárodních mírových jednotek v oblasti. Příslušná dohoda byla podepsána 9. června 1999 v makedonském Kumanovu. Následující den NATO nálety pozastavilo a 20. června akci oficiálně ukončilo.
Po skončení bojových operací v létě 1999 Kosovo zůstalo formálně součástí Svazové republiky Jugoslávie a později už samostatného Srbska. Fakticky však bylo mezinárodním protektorátem pod kontrolou vojenské mise KFOR a Prozatímní civilní správy OSN v Kosovu (UNMIK). V únoru 2008 pak Kosované vyhlásili nezávislost, Srbsko ale odtržení své jižní provincie nikdy nepřijalo. V poslední době sice obě strany stále častěji usedají k jednacímu stolu, dohoda je ale stále daleko.
Na fotografie zobrazující válku v bývalé Jugoslávii i její následky se podívejte v naší fotogalerii:
