Ilustrační snímek

Ilustrační snímek Zdroj: Profimedia.cz

Sovětům vstup zakázán! Co Američané v 50. letech skrývali před návštěvníky ze SSSR

Tipli byste si, co znamenají červené plochy na mapě Spojených států amerických z roku 1957? Zaujímají plnou třetinu rozlohy země. Kromě nich je možné na mapě pozorovat také množství zelených kroužků a červených teček v oblastech, kde tušíme hlavní města jednotlivých států. Dnes tajemně působící mapa byla vydána v roce 1957 a zobrazovala místa, kam byl zakázán přístup sovětským návštěvníkům.

Americký strach z ruské špionáže má hluboké kořeny, a ačkoliv se zdá, že s odhaleným ovlivňováním prezidentských voleb z roku 2016 dosáhly americko-ruské vztahy nového dna, mohlo by být daleko hůř. To ostatně dokazuje netradiční mapa z kolekce amerického Kongresu.

Počínaje 11. listopadem 1957 nesměl žádný občan Sovětského svazu vkročit do amerického hlavního města, na Long Island, většinu území Kalifornie nebo téměř na celé východní pobřeží Floridy, přičemž zákaz platil pro obyvatele celého východního bloku.

Místa, která byla návštěvníkům ze Sovětského svazu zapovězena.Místa, která byla návštěvníkům ze Sovětského svazu zapovězena.|Library of Congress

Při detailnějším zkoumání mapy je patrné, že výjimky byly v rámci „zakázaných států“ uděleny většině hlavních měst a hlavním silnicím. Pozornost však vzbuzují také červené tečky uprostřed bílých ploch. Většina z nich se nachází na jihu a středozápadě. Proč se právě zde Američané obávali přítomnosti Sovětů?

Kartograf Ryan Moore z knihovny Kongresu dnes osvětluje, že zatímco pro uzavření některých oblastí musel ve své době existovat pádný důvod, zbytek byl pravděpodobně vybrán spíše náhodně. Jednalo se částečně o reciproční opatření. Přesto se Američané ve stejné době mohli volně pohybovat po daleko větší ploše Ruska.

Ministerstvo zahraničí publikovalo kromě mapy už v roce 1955 seznam továren, vojenských základen, elektráren, přístavů nebo komunikačních center, kde Sověti nesměli při návštěvě pořizovat žádné obrazové materiály. Toto opatření připomíná poměrně běžnou praxi ve spoustě zemí, a především pak těch totalitárních, dodnes.

Podle Moora však v případě Ameriky šlo v 50. letech kromě bezpečnostních důvodů také o důvody ideologické. Američané měli strach, že by Rusové mohli za propagandistickými účely zneužít například materiál pořízený na chudém jihu.

Rozsah studené války dokazují kromě map také čísla. Imigrační zákon z roku 1952 byl ještě přísnější než opatření z roku 1957 a znemožňoval vstup Sovětům na americkou půdu úplně. Výjimku ministra spravedlnosti v témže roce získalo jen 33 sovětských občanů.

Omezení pohybu pro obyčejné sovětské občany bylo zrušeno prezidentem Kennedym v roce 1962. Pro novináře a státní představitele však zůstalo v platnosti až do konce studené války.