Špionky, které nemalou měrou přispěly k tomu, že byli nacisté nakonec poraženi.

Špionky, které nemalou měrou přispěly k tomu, že byli nacisté nakonec poraženi. Zdroj: archiv

Hrdinky 2. světové války: 5 špionek, díky nimž se podařilo zastavit Hitlera

Jejich činy měly již z podstaty věci zůstat veřejnosti skryty. Vzhledem k riziku, které tyto dámy denně podstupovaly, bychom je však měli řadit po bok těch nejznámějších hrdinů 2. světové války. V akcích, které byly často jako vystřižené z hollywoodských akčních filmů, riskovaly životy své i svých blízkých. A nemalou měrou přispěly k tomu, že byli nacisté nakonec poraženi.

Pokračování 2 / 6

Andree Borrelová

Andree BorrelAndree Borrel|archiv

Tato mladá Francouzka bojovala proti Hitlerovi ještě dávno před tím, než se stala špionkou. Společně s bývalými kolegyněmi z nemocnice totiž organizovala přesuny sestřelených britských letců, židů a dalších ohrožených osob z Francie do Portugalska. Nebezpečnou cestu na pyrenejský poloostrov musela nakonec absolvovat i ona, neboť někdo z jejích spolubojovníků zradil a udal Andree nacistům.

Již krátce po přesunu do Anglie byla ale zpět. 24. listopadu roku 1942 se stala jednou z vůbec prvních špionek, které seskočily padákem do Francie. Na její výjimečnost ukazuje i to, že již v březnu roku 1943 byla zástupcem velitele v celé pařížské organizaci odboje. Po úspěšné sabotáži elektrárny a několika dalších vydařených akcích si ale Andree nakonec našlo gestapo. Nic z ní ovšem nedostali. Mladá žena navzdory mučení odmítla promluvit.

Nacisté ji nakonec poslali do koncentračního tábora, kde měla být popravena smrtící injekcí. Andree se ale k nezměrnému překvapení přítomných po podání injekce probudila. A přítomné doktory okamžitě napadla. Nakonec byla bohužel přemožena a zaživa upálena v kremační peci.

Pokračování 3 / 6

Nancy Wakeoá

Nancy WakeNancy Wake|archiv

„Byla tou nejjemnější dámou, kterou jsem znal. Tedy dokud se nezačalo bojovat. Pak vydala za pět chlapů,“ vzpomínal v pamětech na Nancy jeden z jejích spolubojovníků. Narodila se na Novém Zélandu a v předválečném Německu pracovala jako novinářka. Nakonec se provdala do Francie a krátce po zahájení okupace se přidala k odboji, kde podobně jako Andree Borrelová pomáhala britským letcům. I ji někdo udal a přišlo si pro ni gestapo. Nancy ale vyšetřující dokázala přesvědčit, že se spletli a ona vůbec není ta Nancy Wakeová, za kterou ji mají.

Po propuštění obratem utekla do Velké Británie, kde se dozvěděla, že gestapo zastřelilo jejího manžela. V roce 1944 se proto vrátila do Francie naplněna touhou po pomstě. Koordinovala útoky odboje tak, aby podpořily chystanou invazi, a vedla úspěšné útoky na velitelství gestapa i na několik německých továren na výrobu zbraní. Její spolubojovníci často zmiňovali její urputnost, již ilustruje i situace, kdy přišla o vlastního radiooperátora. Tehdy neváhala ujít 200 kilometrů pěšky a ujet 100 kilometrů na kole, jen aby mohla kontaktovat jiného. To vše během doby, kdy byla na vrcholu žebříčku hledaných lidí gestapem.

Nancy zemřela v roce 2011 ve věku nedožitých 99 let.

Pokračování 4 / 6

Violette Reineová

Violette ReineViolette Reine | archiv

Mladá Violette se ještě před začátkem války přestěhovala z rodné Francie do Londýna, kde se zamilovala do důstojníka Etienna Szaboa. Provdala se za něj a porodila mu dceru. Etienne byl ale v roce 1942 zabit a Violette to odmítla nechat jen tak. Přísahala pomstu, zanechala malou dcerku v Londýně a vydala se do Normandie obnovit rozbitý odboj.

Vedla řadu úspěšných misí a sabotáží a rychle se tak dostala do hledáčku německé armády. Té se nakonec podařilo Violette a další dva členy odboje obklíčit v jejím voze. Mladá špionka se odmítla vzdát a opětovala palbu. Díky ní se zbylým dvěma odbojářům podařilo utéci. Samotná Violette byla ale zadržena a poslána do koncentračního tábora v Saarbruckenu. Jejím posledním hrdinským činem byla krádež vody pro spoluvězně během spojeneckého náletu.

Violette byla popravena 27. ledna roku 1945. Její dcera Tania byla vychována prarodiči v Austrálii.

Pokračování 5 / 6

Cecile Pearl Witheringtonová

Cecile Pearl WitheringtonCecile Pearl Witherington|archiv

Mladá Cecile začínala po seskoku do Francie jako obyčejný poslíček. I taková práce pro odboj byla ale vzhledem k tomu, že balíčky nezřídka obsahovaly zbraně, velmi nebezpečná. Po zatčení jejího nadřízeného převzala celou organizaci Wrestler. Tedy zhruba 1500 bojovníků. Pod jejím vedením byl odboj tak efektivní, že na hlavu Cecile vypsali nacisté odměnu jednoho milionu franků.

Vysoká odměna motivovala i udání, na základě kterého došlo k přepadu, jehož se zúčastnilo přes dva tisíce německých vojáků. Bitva trvala neuvěřitelných 14 hodin a zahynulo při ní několik desítek členů odboje. Cecile se ale dopadnout nepodařilo. Pod jejím vedením bylo celkově zabito přes tisíc nepřátelských vojáků. Na francouzských železnicích bylo zdárně provedeno přes 800 sabotáží a v závěrečných dnech války se Cecile dobrovolně vzdalo na 18 tisíc německých vojáků.

Nositelka četných válečných i civilních vyznamenání zemřela 24. 2. 2008 ve věku 93 let.

Pokračování 6 / 6

Krystyna Skarbeková

Krystyna SkarbekKrystyna Skarbek|archiv

Polská špionka, jež inspirovala postavu hranou Evou Green v bondovce Casino Royale, vstoupila do tajných služeb v roce 1939. Na začátku války se jí povedlo přesvědčit polského olympionika Jana Marusarze, aby ji převedl z Maďarska do Polska. Dvojice se v tehdejších -30 stupních Celsia vydala přes Tatry a Krystyně se díky tomu následně podařilo zkontaktovat velké množství polských agentů a odbojářů. Britové z této akce těžili až do konce války.

Krystyna rovněž pomáhala s útěkem polských pilotů do neutrální Jugoslávie, odkud poté muži pokračovali do Anglie. Když byla v roce 1941 zadržena gestapem, tvrdila vyšetřovatelům, že již za pár týdnů zemře na tuberkulózu. Jelikož lékaři na jejích plicích našli výrazné jizvy (pozůstatek z dýchání výfukových plynů v otcově dílně) a Krystyna stále plivala krev (dobře prokousnutý jazyk), gestapo jí uvěřilo.

Po propuštění se Krystyna obratem vydala do Anglie, odkud byla poslána do jižní Francie. Zde se jí podařilo úspěšně vylézt na 610 metrů vysoký útes v průsmyku Col de Larche, na němž přemluvila polskou posádku k dezerci a německou posádku ke kapitulaci.

Krystyna se nakonec po nesčetných dobrodružstvích rozhodla vzdát kariéry špionky a v roce 1952 začala pracovat jako obyčejná letuška. Jen o šest týdnů později byla ale ubodána v hotelovém pokoji v Londýně zhrzeným nápadníkem.