Kryštof Kolumbus v Novém světě.

Kryštof Kolumbus v Novém světě. Zdroj: Wikipedie

Jedna z replik lodě Kryštofa Kolumba.
Dobová malba lodě Santa Maria.
Kolumbus léta přesvědčoval různé panovníky o své cestě. Na obrázku je znázorněn před portugalským králem
Kolumbus před španělskou královnou. Ilustrace od Emanuela Leutzeho z roku 1843
3D ilustrace lodí z flotily Kryštofa Kolumba: Santa Maria, Nina a Pinta
8
Fotogalerie

Před 530 lety Janovan ve španělských službách Kryštof Kolumbus objevil Ameriku

To se učí děti snad na všech evropských i mnoha dalších základních školách, třebaže toto tvrzení se již před mnoha lety dočkalo zpochybnění. Dávno před slavným mořeplavcem se totiž do Nového světa dostali odvážní Vikingové, a objevila se dokonce rovněž hypotéza, že sedmdesát let před ním sem zavítali Číňané.

V následujících řádcích nehodláme spekulovat o eventuálním prvenství, ale v souvislosti s jubileem si alespoň ve stručnosti připomeneme Kolumbovu první výpravu, která započala 3. srpna 1492 a měla skončit v domnělé Indii.

San Salvador

Kolumbus vyplul ze španělského přístavu Palos de la Frontera se třemi loděmi: Santa María, Pinta a Niña –, jež patřily dobyvateli, kartografu a objeviteli Juanu de la Cosovi a mořeplavcům a objevitelům bratrům Pintónům.

První zastávku učinil na Kanárských ostrovech, jež tehdy náležely Kastilii, kde doplnil zásoby, nechal provést určité menší opravy, a 6. září vyrazil na pětitýdenní plavbu napříč Atlantikem.

Ve dvě hodiny odpoledne 12. října 1492 námořník Rodrigo Triana, zvaný též Rodríguez Bermejo, spatřil zemi. Kolumbus pojmenoval ostrov domorodci zvaný Guanahani San Salvador. Dodnes nelze s absolutní jistotou určit, který z bahamských ostrovů to byl, patrně se však jedná o Samana Cay, Plana Cays či San Salvador, pojmenovaný tak roku 1925 v domnění, že je to právě onen Kolumbův San Salvador. Podle dobových informací se domorodí Indiáni, na něž Kolumbus narazil, chovali přátelsky a mírumilovně.

Další objevy a cesta zpátky

San Salvadorem objevování neskončilo. Osmadvacátého října se Kolumbus dostal k severovýchodnímu pobřeží Kuby a 5. prosince objevil severní břeh ostrova Hispaniola, kde ráno o Vánocích 1492 zásobovací loď Santa María narazila na mělčinu a námořníci ji, ač neradi, museli ponechat napospas osudu. Místní indiánský náčelník Guacanagari velkoryse dovolil, aby se zde několik námořníků usadilo. Tak vznikla první osada – La Navidad, v níž zůstalo devětatřicet mužů.

Při zpáteční plavbě mířil Kolumbus do Španělska, jenže špatné počasí ho přesměrovalo do portugalského Lisabonu. Čtvrtého března 1493 zakotvil vedle královské hlídkové lodě a po více než týdenním pobytu v iberské zemi vyrazil do Španělska, kam připlul 15. března.

Senzační zprávy o objevení nové země se šířily Evropou rychlostí blesku.

Nejednoznačné hodnocení

Před třiceti lety, při bombastických oslavách půltisíciletí Kolumbovy plavby do Nového světa, zazněly také četné kritické hlasy, poukazující na fakt, že objevení Ameriky vedlo k zotročení a v důsledku zavlečení jim neznámých nemocí a teroru k hubení Indiánů, rozvratu jejich dávných civilizací a neslýchanému drancování přírodního bohatství latinskoamerických zemí, jež si mezi sebou rozdělilo Španělsko a Portugalsko. Inu, každá strana má vždy dvě mince.