Rytina Johanky z Arku z roku 1903 od Alberta Lynche uvedená v časopise Figaro Illustre

Rytina Johanky z Arku z roku 1903 od Alberta Lynche uvedená v časopise Figaro Illustre Zdroj: Wikipedia.org

Johanka z Arku při korunovaci Karla VII., Jean Auguste Dominique Ingres, 1854
Jana z Arku na miniatuře
Panna z Arku na miniatuře z 15. století
Hermann Anton Stilke: Smrt Jany z Arku na hranici (1843)
Johanka zajata Burgunďany v Compiègne. Nástěnná malba v Panthéonu v Paříži, kolem roku 1886-1890
9
Fotogalerie

Prostá dívka zachránila Francii. Před upálením byla Jana z Arku krutě vyslýchána

Těžko uvěřitelný příběh se odehrál v rámci třetí etapy stoleté války, kdy byla Francie v nevýhodném postavení, zasáhla do bojů Jana z Arku. Sedmnáctiletá vesnická dívka, jíž si měl vyvolit Bůh. Sbírala úspěchy, vyznamenala se při obléhaní města Orléans. Její osud však skončil tragicky, byla upálena na hranici. Jeden z nejlépe zaznamenaných procesů odstartoval 21. února 1431.

Jana z Arku pocházela z malé vesničky Domrémy, její otec byl údajně zámožný sedlák, který však nešel pro ránu daleko. Budoucí hrdinka francouzských dějin strávila dětství pod despotickým rodičem, víra byla její jedinou útěchou. Už ve třinácti letech k Johance promluvili andělé, ti ji sdělovali, že je vyvolená. Dle hlasů mohla pouze ona zachránit Francii.

Dívka v chlapeckém šatu

Nejdříve vyrazila za nejbližší vojenskou posádkou, oslovení se jí ale vysmáli. Po roce prosbu zopakovala, tentokrát její slova dopadla na úrodnou půdu. Velkou měrou se na tom podílela i válečná situace, protože Angličané okupovali téměř polovinu francouzského území. Johanka se převlékla do mužského oděvu, což byla na tu dobu nezvyklé, a vyrazila za princem, budoucím králem Karlem VII.

Toho přesvědčila, aby jí dal šanci bojovat. Jana z Arku byla nejdříve podrobena vyšetření, zda není anglickou agentkou či podvodnicí. Poté se dostala k dauphinovi (francouzský titul pro prvorozeného králova syna), který jí poskytl výzbroj a vojsko, měla se podílet na odražení Angličanů u města Orléans. Jana, jenž měla na své korouhvi lilie, vyrazila do boje. V květnu 1429 vjela do města a téměř měsíc se podílela na vyčištění okolí od nepřátel. Díky tomuto úspěchu vznikla také její přezdívka, Panna orleánská.

V dalších měsících se věnovala dalšímu cíli, ke kterému ji nabádaly hlasy. Princ Karel měl být korunován v remešské katedrále. Problém byl, že se nacházela na nepřátelském území, Jana z Arku zorganizovala triumfální pochod, výsledkem byla korunovace Karla VII. Panovník si ale začal uvědomovat, že popularita Jany z Arku je vyšší než jeho samotného, a tak vysílal dívku na méně významné a nebezpečné akce.

Je skutečně panna?

Nejdříve se pokoušela dobýt Paříž, záhy její oddíl narazil na anglické jednotky u města Compiegne. Ve městě byla zajata Burgunďany, ti ji následně prodali Angličanům. Do osudu mohl zasáhnout sám král Karel VII., který mohl mladou hrdinku vykoupit, to se však nestalo. Panovníkovi se hodilo, že pobožná dívka není v jeho okolí.

Angličané, kteří v této době ještě nebyli protestanté, převezli Janu z Arku do města Rouen. Tam začalo vyšetřování, to se dokonce zaměřilo i na poměry, ze kterých Panna orleánská pocházela. Zkoumalo se také její tvrzení o hlasech andělů. Odborníci dokonce prověřovali, zda je devatenáctiletá dívka ještě pannou.

První výslech začal 21. února 1431, díky písařům se jedná o jeden z nejlépe zaznamenaných procesů v historii. Na otázku, zda bude Jana z Arku odpovídat pravdu, odvětila: „Netuším, z čeho mě chcete obvinit.“ I přesto zaznělo obvinění z kacířství, během výslechů měla být Jana z Arku mučena, jeden z historiků dokonce mluví o znásilnění.

Nehynoucí odkaz v seriálu Simpsonovi

Pod náporem se nakonec k činům doznala, druhý den však přiznání odvolala. Celé vyšetřování trvalo téměř měsíc, poté se její případ dostal k soudu. Angličané věděli, že Janu z Arku nemohou nechat naživu, a tak si vyslechla zdrcující rozsudek. Měla být spálena na hranici, odporný akt proběhl 30. května 1431. Jana z Arku byla přivedena na hranici v pánských šatech, ostatně i z toho byla obviněna. Po smrti byl její popel vhozen do Loiry.

Někdo by si pomyslel, že se na mladou odvážnou dívku rychle zapomnělo. Sám francouzský král Karel VII. urgoval proces rehabilitace a označil Johanku za oběť justičního omylu. Stala se symbolem katolictví, v roce 1909 byla prohlášena za blahoslavenou o jedenáct let později se stala světicí.

Její význam v dějinách není zanedbatelný, výborně poukazuje na to, jak jedinec může zamíchat celými dějinami, podobně jak to udělal třeba Martin Luther. O její osobě bylo natočeno několik filmů, dostala se dokonce do seriálu Simpsonovi. Cudnou dívku v epizodě ztvárnila Lisa Simpsonová.