Minulý čtvrtek zemřelo v USA následkem covidu-19 podle Univerzity Johnse Hopkinse 4942 osob, což překonalo dosavadní rekord z 12. ledna, kdy pandemii podlehlo 4466 lidí. A to přitom ve Spojených státech na rozdíl od nás masově očkují!
Tato ponurá čísla nutí k zamyšlení, ale také ke srovnání. O tom, že již překonala počty obětí, jež země přinesla za druhé světové války, jsme už v lednu psali. Pro zajímavost si udělejme krátký historický exkurs.
Pensylvánský Gettysburg
V nejkrvavější bitvě občanské války Severu proti Jihu, trvající od 1. do 3. července 1863, která přes všechnu obratnost konfederačního generála Roberta Edwarda Leeho a nesporné hrdinství šedokabátníků zvrátila průběh bratrovražedného konfliktu ve prospěch průmyslově vyspělejší a mnohem lidnatější Unie, zaznamenali seveřané 3155 mrtvých, jižané původně jen 2592 padlých, ale po upřesnění a připočtení zemřelých na zranění cifra vzrostla na 3903. I tak ovšem každá jednotlivá zúčastněná strana ztratila méně mrtvých než USA následkem covidu-19 4. února letošního roku.
Středomořské válčiště
V tuniském tažení (17. listopadu 1942–13. května 1943) ztratila americká pozemní a 12. letecká armáda 2715 padlých; podle jiného zdroje činila jejich bojová úmrtí, tedy včetně zemřelých na zranění, 2838 osob.
Během operace „Diadem“ (čtvrté bitvy o italské Monte Cassino), trvající od 11. května do 4. června 1944, padlo 3145 Američanů z 5. armády.
Západní fronta
Šestého června 1944 se Spojenci vylodili v Normandii. Během dne D, zahrnujícího Spielbergovým oscarovým velkofilmem Zachraňte vojína Ryana skvěle zachycená jatka na pláži Omaha, přišli Američané o 1465 padlých (ale také 1928 nezvěstných, z nichž patrně většinu je nutno pokládat za mrtvé).
Při bojích o francouzský přístav Cherbourg od 22. do 27. června 1944 padlo 2811 Američanů.
Během největší vzdušné výsadkové operace všech dob („Market Garden) u nizozemského Arnhemu, odehrávající se ve dnech 17. až 25. září 1944, činily úhrnné americké ztráty, tedy mrtví, ranění, nezvěstní a zajatí, 3974 osob.
Tichomoří
Japonský útok na Pearl Harbor 7. prosince 1941 si vyžádal životy 2335 amerických vojáků, námořníků, námořních pěšáků a letců.
V bojích o Leyte od 20. října do 24. prosince 1944 padli 3504 Američané.
A na závěr uveďme, že celkové měsíční bojové ztráty (padlí, ranění, nezvěstní a zajatí) americké pozemní armády a armádního letectva (USAAF) činily podle závěrečné zprávy Armádní bojové ztráty a nebojová úmrtí ve druhé světové válce (7. prosince 1941–31. prosince 1946), vydané v USA roku 1953, v listopadu 1942, kdy se Yankeeové vylodili v severní Africe (operace „Torch“) a v Pacifiku zuřila bitva o Guadalcanal, 3110, v prosinci 3194 a v květnu 1943, kdy kapitulovala německá a italská vojska v Tunisku, 4088 osob. Kromě debaklu na Filipínách na jaře 1942 začaly ztráty americké pozemní armády dramaticky narůstat až po vylodění v Normandii.
Micheal Clodfelter uvádí ve své knize Vietnam ve vojenské statistice, že v lednu 1968, kdy Vietkong zahájil mohutnou ofenzívu „Tet“ a kdy se tento bouřlivý rok stal nejkrvavějším za celou dlouhou vietnamskou válku, padli v boji 1202 američtí vojáci a za celý rok 1970, kdy v důsledku vietnamizace války, prosazené v předchozím roce tehdejším americkým prezidentem Richardem Nixonem, bojová úmrtí příslušníků amerických ozbrojených sil dosáhla 4221 vojáků.
SARS-CoV-2 tedy opravdu není moudré zlehčovat.
