Už přes tři roky se táhne soudní spor, ve kterém se snaží domoci spravedlnosti radní České televize a někdejší Zemanův poradce Zdeněk Šarapatka. Toho Zeman nesnáší, protože kdysi pomohl otevřít aféru Olovo. Přinášíme přehled i dalších kauz, kdy je prezidentovo lhaní předmětem soudního sporu.
Nejvyšší soud loni v září odmítl dovolání ministerstva financí, které se podle únorového rozhodnutí pražského městského soudu musí jménem státu omluvit za výrok prezidenta Zemana o jeho bývalém poradci Zdeňku Šarapatkovi. Prezident v listopadu 2017 v televizi Barrandov řekl, že Šarapatku vyhodil pro neschopnost, ten ale z úřadu vlády v době, kdy ho Zeman vedl, odešel po dohodě. Za Zemana se muselo omluvit ministerstvo, přímo hlavu státu totiž zažalovat nelze.
Ministerstvo se omluvilo 11. září, a to prostřednictvím doporučeného dopisu ve znění výslovně stanoveném rozsudkem. Omluvu také MF zveřejnilo na webu, podle jeho mluvčího "nad rámec rozsudku". Následně ale podalo proti verdiktu ústavní stížnost a Ústavní soud nyní rozhodl, že za Zemanův výrok se nemělo omlouvat MF a odpovědnost nese Zeman jako soukromá osoba. Výrok podle ÚS, který vrátil spor k Obvodnímu soudu pro Prahu 1, nesouvisel s výkonem prezidentské funkce.
Hitler je Gentleman
Stále také není u konce spor o Zemanův výrok o tom, že novinář Ferdinand Peroutka napsal v době nástupu nacismu článek s název "Hitler je gentleman". Omluvy se dožaduje Peroutkova vnučka Terezie Kaslová. Zeman, který je vedlejším účastníkem sporu, v dubnu 2015 slíbil, že pokud se článek nenajde, omluví se. Později prohlásil, že se omluví jen za nenalezení textu, nikoli za výrok samotný.
V říjnu 2019 soud nepravomocně rozhodl, že se stát nemusí Kaslové omlouvat. Kaslová se odvolala a Městský soud v Praze loni v červenci pravomocně rozhodl, že se stát musí prostřednictvím ministerstva financí omluvit. MF podalo k dovolání k Nejvyššímu soudu, který zatím prodloužil lhůtu pro omluvu do doby, než ve věci rozhodne. NS převzal spis a dvě dovolání ve sporu loni těsně před Vánoci.
Ostuda ve Vídni i v Žatci
Jindy se Zeman již omluvil, třeba v dubnu 2019 exstarostovi Vídně Michaelu Häuplovi, jehož na základě nesprávné informace kritizoval za to, že za jeho vlády radnice neposlala vídeňské českojazyčné Komenského škole ani šilink. Omluvila se také česká velvyslankyně v Rakousku Ivana Červenková, která Zemanovi poskytla nepřesné informace.
V říjnu 2017 se Zeman omluvil občanům Žatce za hanlivá slova o zdejším náměstí.
V listopadu 2016 se Zeman omluvil velvyslanci USA Andrewu Schapirovi, o kterém řekl, že se "jako téměř jediný z velvyslanců" nezúčastnil oslavy státního svátku 28. října. Americké velvyslanectví tvrzení odmítlo a doložilo velvyslancovu účast. Zeman řekl, že chybnou informaci dostal od protokolu prezidentské kanceláře.
Zeman nešetří média ani politiky
V srpnu 2017 se Zeman v pořadu S prezidentem v Lánech na serveru Blesk.cz omluvil expremiérovi Petru Nečasovi za to, že uvěřil tvrzení tehdejšího šéfa Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) Roberta Šlachty a vrchního státního zástupce Ivo Ištvána ohledně "obří" kauzy související se zátahem na Úřad vlády. Nečas podal demisi a Zeman nenechal vládu vybrat nového premiéra, zvolil cestu úřednického kabinetu Jiřího Rusnoka.
České televizi se Zeman v červenci 2015 omluvil za to, že její program ČT1 v případě reportáže o dovolené na Vysočině zaměnil za TV Nova. O ČT v souvislosti s reportáží tvrdil, že "jako vždy lže".
V dubnu 2007 rozhodl soud o tom, že se Zeman musí omluvit za svůj výrok o novináři Ivanu Brezinovi. Zeman v roce 1999 jako premiér řekl, že Brezina psal za úplatu články podporující dostavbu jaderné elektrárny Temelín. Vrchní soud v Praze Zemanovi nařídil, aby se omluvil a zaplatil Brezinovi odškodné 50.000 korun a soudní náklady.
V roce 2000, tedy téměř tři roky po soudním rozhodnutí, se Zeman omluvil někdejšímu spolustraníkovi Jozefu Wagnerovi. Ten Zemana zažaloval v roce 1997 kvůli jeho prohlášení, že Wagnera po vyloučení z ČSSD nechtěli do svých řad přijmout ani komunističtí poslanci.
V červnu 2000 zveřejnil Zeman na příkaz soudu v televizi Nova omluvu místopředsedovi ODS Miroslavu Mackovi. Zeman dlužil Mackovi omluvu za to, že v televizi prohlásil, že Macek zprivatizoval v roce 1992 Knižní velkoobchod díky intervenci některých politických činitelů a privatizaci označil za "jednoznačné tunelování".
V lednu 2000 se uzavřela takzvaná kauza Zieleniec, kterou odstartoval tehdejší premiér Zeman v červnu 1999 prohlášením v ČT, že ministerstvo zahraničních věcí uzavřelo za působení ministra Josefa Zieleniece (tehdy ODS) asi 60 smluv na jeho osobní prezentaci. Zieleniecovi se omluvil ministr zahraničí Jan Kavan (ČSSD), z jehož informací Zeman čerpal.
Spor se Zemanem, který byl tehdy předsedou ČSSD, vedl také exposlanec a pozdější policejní ředitel v Náchodě Milan Hruška, o němž Zeman v květnu 1993 prohlásil, že měl "s jistými obtížemi absolvovat sedm tříd základní školy". Podle soudu se Zeman měl Hruškovi omluvit a dát odškodnění 100.000 korun. Podle MfD z března 1997 Zeman pokutu, kterou soud snížil na 20.000 korun, zaplatil, ale omluvu rozhlas neodvysílal. Zeman řekl, že omluva byla záležitostí tiskového oddělení ČSSD.
