Téměř jedenáct let stál v čele Sovětského svazu, celý svět doufal, že zlepší vztahy mezi Východem a Západem. Nikita Chruščov sice odsoudil kult Josifa Stalina v tajném projevu či se zasloužil o sblížení Sovětského svazu a Spojených států. Do historie ale vstoupil svým pozoruhodným jednáním, jako když na Valném shromáždění OSN vyhrožoval jednomu z delegátů. Své chování završil mlácením botou do pultíku.
Na podzim roku 1960 bylo v New Yorku svoláno Valné shromáždění OSN. Na akci dorazil dokonce Fidel Castro či Nikita Chruščov, a tak byla atmosféra napjatá. Svět se totiž nacházel uprostřed studené války, tu ovlivňovala aféra okolo amerického vojenského letounu U-2 sestřeleného na Sovětským svazem.
Mluví Eisenhower? No a…
Očekávalo se, jak shromáždění bude probíhat. Pravdou zůstává, že Nikita Chruščov si v New Yorku pošramotil pověst, protože jeho chování se neslučovalo s politickým kodexem. Během projevu prezidenta Dwighta Eisenhowera neposlouchal a bavil se s ostatními členy sovětské výpravy. Poté se neobtěžoval ani zatleskat.
Velkým tématem byla dekolonizace států třetího světa, proto je rok 1960 dodnes znám jako tzv. rok Afriky. Západní země postupně ztrácely vliv na černém kontinentu. To samozřejmě podporoval i sám Chruščov, protože to vnímal jako oslabování soupeře.
Posléze se dostal k řečnickému pultu Harold Macmillan, britský politik se ve svém referátu obrátil na Sovětský svaz, který měl ve svém vlivu několik zemí. Chruščovova reakce byla dechberoucí, začal totiž mlátit pěstí do stolu, připojili se k němu další členové, a tak byl Britův příspěvek znehodnocen.
Lokaj vs. generální tajemník
Kromě toho, že na shromáždění pronesl Fidel Castro jeden z nejdelších projevů, se opět do titulků novin dostal generální tajemník ÚV KSSS. Šéf filipínské delegace Lorenzo Sumolong přímo osočil Sovětský svaz z okupace východní Evropy. Rumunský zástupce vznesl námitku, která byla přijata, poté zamířil k řečništi Chruščov. Rázně zaujal Sumolongovo místo a údajně ho měl označit za loutku a lokaje amerického imperialismu.
Na to konto se sovětský vůdce vrátil ke svému stolečku a Filipínec pokračoval. Další slova ale Chruščova tak rozčílila, že vytáhl botu a počal s ní mlátit o stůl. Předseda shromáždění Ir Frederick Boland prosil o klid tak vehementně, že zlomil kladívko. Chruščovův vztek po několika vteřinách ustal.
Příběh má ale několik verzí, jedna hovoří o tom, že nejvýše postavený komunista světa mlátil do stolu rukou. Tomu odporuje snímek, na které má obuv na stole. Svět sice zaplavila fotografie, kde Chruščov drží botu v ruce, ale jednalo se o kamufláž. Liší se také výpovědi ohledně osudné boty. Tajemníkova vnučka vypověděla, že její dědeček měl nové boty, které ho tlačily, a tak chtěl svým nohám ulevit.
Tomu odporuje verze jednoho ze členů sovětské delegace. Ten tvrdí, že by si robustní Chruščov nezvládl zout botu ve stísněných podmínkách. Musela být tedy někoho jiného. Zlí jazykové říkají, že patřila ministru zahraničních věcí Andreji Gromykovi.
Víno jako omluva?
Ať incident proběhl jakkoliv, Chruščov se výrazně provinil proti politické etiketě. Nic na tom nezměnilo ani ruské víno, které nechal po shromáždění poslat irskému předsedovi Bolandovi. K lihovině připojil vzkaz, ve kterém stálo, že si politika váží a líbí se mu, jak celé zasedání vede a zvládá.
Po návratu do Sovětského svazu tajemníkova moc postupně slábla. Aparátčíkům se nelíbilo, jak prezentoval Sovětský svaz. Na Západě dokonce kolovaly příběhy o Chruščovovi, v jednom z nich měl opilý zvracet do klavíru.
Chruščov byl postupně odstavován, až nastal 14. říjen 1964, kdy jej zbavili funkce. Politik, do kterého svět vkládal naději, skončil neslavně. Do čela Sovětského svazu nastoupil Leonid Brežněv a Chruščov se přesunul na svou daču, kde v září roku 1971 zemřel.
